Procházka časem nabídla ojedinělou ochutnávku 22 archivních vín

Procházka časem nabídla ojedinělou ochutnávku 22 archivních vín

Koncem října bylo možno v Brně navštívit ojedinělou ochutnávku s názvem Procházka časem s Moravskou bankou vín. Celkem 22 archivních vzorků poskytlo zajímavou exkurzi do vývoje mnoha domácích i zahraničních vín.

Cílem akce rozhodně není ohromovat stále staršími a staršími lahvemi s víny nebetyčné kvality. Jde spíše o vinnou archeologii, o poznání vlivu času na určité typy vín či konkrétní odrůdy. Obsah lahví je i pro samotné organizátory velkou neznámou. Potěšení s objevování spojilo celkem 23 účastníků říjnové řízené degustace.

Na rozdíl od minulých ochutnávek tentokrát na řadu nepřišla oblíbená rarita: voda v lahvi místo vína. I takové věci se v České republice kdysi stávaly, vizte například reportáž z loňské degustace archivních vín. Tentokrát byla ve všech lahvích opravdu vína. Některá již za zenitem, jiná připravená k pití a některá vhodná dokonce ještě k další archivaci. Je neobyčejným zážitkem zkoušet a ochutnávat vína, poznávat je třeba i v jejich nedokonalosti a zkoumat, co s nimi dokáže udělat čas. A i zavzpomínat, cože jsme to dělali kupříkladu tehdy v roce 1999, u sklizně kdysi prohlášené za ročník století.

Na začátek „mladá“ bílá vína

Úplným začátkem byl nultý vzorek v podobě Veltlínského zeleného 2017 pozdní sběr z Vinařství Juřeník & Žďárský. Pěkně suché, lehce pikantní, ideální na zavínění. Poté už to vypuklo. Procházka časem začala „mladšími“ archívy z Moravy, Jižní Afriky a Bulharska. První Ryzlink rýnský z vinařství Spielberk pochází z vyhlášené vinice Maliny v Žarošicích. Za 12 let dozrál do ukázkové podoby staršího vína s tóny ananasu, citrusů, lískových oříšků a karamelu. Nic pro milovníky mladých vín! Přesto víno již za zenitem, v dochuti kratší. Následovala směs milerky a veltlínu z Mikrosvín Mikulov v lahvi magnum. Opět velmi zralé víno připomínající ve vůni i chuti kopr, kulajdu, s jemnou kratší dochutí.

O level výše byla dvojice zahraničních vín. Netradiční Gewürztraminer 2005 z jihoafrického vinařství Bovlei Cellar ve Wellingtonu připomínal díky zbytkovému cukru medovinu či cherry. Mosazná barva, oříškovost v chuti a mírný „ocas“ v dochuti napovídaly, že víno už má nejlepší roky za sebou. Přesto pěkná ukázka práce s Tramínem. Typičtějším vínem pro dlouhé zrání obzvláště ve dřevě je ale odrůda Chardonnay. Bulharské barrique víno ročníku 2002 z Chateau Menada ukázalo svůj potenciál naplno. Jantarová barva, měděné odlesky, med, mandarinka a marcipán ve vůni, v chuti citrusy, vanilka a karamel. Zralé, ale svěží jemné víno citlivě školené v barrique sudech připravené k pití.

Procházka časem za archivními víny
Procházka časem za archivními víny

Bílá vína z minulého století

Přehoupnout se v degustaci k vínům, jejichž ročník začíná jedničkou, už vyvolává mírné vzrušení. Sérii čtyř opravdu zralých moravských bílých vín zakončilo jedno francouzské, věhlasného jména Baron Philippe de Rothschild. Ale popořadě. Pamětníci možná vzpomenou na první porevoluční viněty s vyobrazením děl Alfonse Muchy. Vína pro Soare sekt vznikala tehdy u Miloše Michlovského. Jedním z nich je Neuburské 1999. Středně dlouhé lehčí víno s výraznou kyselinou, olejnatou konzistencí i chutí, doplněnou tóny čaje a citronu, s oříškovo karamelovou dochutí. Ve vůni až kompotované jahody a aroma moře, víno zralé tak akorát k vypití. Následovala stejná odrůda a dva roky zrání navíc, tentokrát z produkce Šlechtitelky ve Velkých Pavlovicích. Suché subtilnější víno s nebývale svěží kyselinkou, uzené a kouřové, s ušlechtilou minerální vůní. V ideální formě!

Procházka časem až do roku 1993

Rok 1997 byl zastoupen i dalším pokladem ze šlechtitelské stanice. Chardonnay s vůní jahod a žlutého ovoce, s dotekem malin a dřeva. Středně dlouhé, jemné a zralé víno. Poté přišlo ještě starší víno: Müller Thurgau 1993! Víno zrálo 26 let a proměnilo se v směs karamelu, medu, jablečného a hruškového moštu. Jemné a pitelné, zralé, s chutí štrůdlu. Nyní byl ale už čas na Francii. Sauvignon Blanc 1995 Vin de Pays d’Oc. Apelace dávající jedny z nejoblíbenějších francouzských vín a zabírající téměř polovinu produkce vinic Languedocu. Oranžové tóny naznačovaly již vysokou zralost vína. Stejně tak vůně medu, bylin, čokolády a podhoubí. V chuti stále pěkná kyselinka, nepatrná hořčina, ale bohužel i nepříjemná zatuchlá dochuť. Subjektivně víno části publika vyhovující, mne však zklamalo. Hodnotu má jako rarita a sběratelský kousek.

Rosé
Rosé

I rosé můžou mít potenciál zrání

A to dokonce i některá moravská. Pět let zralé rosé odrůdy Zweigeltrebe odkazuje na historický název růžového vína – Moravínka. Vzniklo jako oficiální víno Brněnského podzemí a pod hlavičkou Moravské banky vín bylo vyrobeno v Šlechtitelské stanici ve Velkých Pavlovicích. Barva sytá, vůně zralá, až kouřová, chuť malinová, s pěknou kyselinkou. Pevné víno s potenciálem dalšího zrání. Následovalo legendární rosé z Anjou (údolí Loiry), a to v podobě apelace Cabernet d’Anjou určené pro vína odrůd Cabernet Sauvignon a Cabernet Franc. Lososová barva, vůně dřeva, vermutu a ořechů, chuť sladší, kulatá, pikantní. Opět víno, které snese ještě archivaci.

Oproti tomu Val des Vignes z apelace Coteaux d’Aix-en-Provence ve směsi odrůd Syrah a Grenache nabídlo už přezrálé víno. Nahnědlá barva s měděnými odlesky, vůně kvasícího jablečného moštu, perlivé, s podivnou dochutí. Kdysi však skvělé, nyní již za vrcholem. Zajímavostí byla známá „křivá“ láhev, neboli „šanetka“ z roku 2000. I low-end víno, navíc růžové, může zrát. Odrůdy Grenache a Cinsault dávají sice krátké, ale silné víno s pěknou kyselinkou v pinotovém stylu. Jednoduší, pěkné, k vypití ihned.

  • Zwiegeltrebe rosé Moravínka 2014 pozdní sběr, polosuché – ORIONREAL, spol. s r.o. – 85/100
  • Cabernet d’Anjou 2009 AOC, polosuché – Alliance de Loire – 86/100
  • Val des Vignes rosé 2008 Coteaux d’Aix-en-Provence AOP, suché – Mas Bleu – 78/100
  • Cinsault rosé 2000 Vin de Pays d’Oc, polosuché – J.P. Chenet – 82/100

Červená z Moravy ukázala svůj potenciál

Velmi očekávanou pasáží byla vína červená, obecně vhodnější k archivaci. Byť v setu nebylo jediné zahraniční víno, modré odrůdy v podání moravských vinařů vetšinou ukázaly svou extratřídu. Opět se potvrdilo, že červená vína prostě potřebují čas vyzrát, pak dají skvělé výsledky. I ta moravská.

Set odstartoval vínem odrůdy André z druhé tematické řady Moravské banky vín – ta byla představena v roce 2012 pod názvem Osedlaná vína. André potřebuje vždy čas. Nyní dalo tmavé silné víno višňové chuti. Nebýt podivných složek v aroma, víno by dostalo vysoké ohodnocení. Následovala Frankovka ze Znojemska, z obce Havraníky. Kraj spíše vhodný pro bílé odrůdy umí nabídnout i vína červená. A to spíše lehčího charakteru – plná, středně dlouhá Frankovka, švestkové vůně i chuti, s železitou dochutí s tóny papriky. Poté se už ukázalo jedno z překvapení večera.

Překvapení večera

Modrý Portugal není zrovna odrůdou pro letitá školení. Obzvláště v jakostním provedení. Vinaři v Modrých Horách by možná nesouhlasili, ale obecně platí, že potkat starší portugal není obvyklé. Výjimky však jsou a jedna se zrodila v Pouzdřanech. Vinařství Kolby v dobách příslušnosti k Sazce vyrobilo víno pro lehké letní pití. Ovšem díky svému nečekanému potenciálu bylo po roce staženo z prodeje a uloženo – podávalo se v Sazka aréně jen u významných příležitostí. Šestnáct měsíců zrání ve dřevě dalo vínu plnou, strukturovanou a rafinovanou vůni i chuť a hlavně potenciál k dalšímu zrání.

Dalším vínem, které má před sebou ještě řadu let, bylo Rulandské modré z Velkých Pavlovic. Typická světlejší barva, vůně medu, jahod a uzených mandlí, plná ovocná chuť s lanýžovými tóny a vanilkovou dochutí. Poté se představila lahev magnum (1,5 litru) s jakostním Neronetem ze Zaječí. Zralá marmeládová vůně, plná chuť s vyšší třešňovou a višňovou kyselinou, silné ovocné víno s trnkovou dochutí.

Červená vína s překvapením večera
Červená vína s překvapením večera

A vítězem se stává…

Nejlepší takřka na konec, jak už to tak bývá. Stapleton-Springer prostě nikdy nezklame. O kdo se dívá na zemská vína s despektem, zde by se chytl za nos. Bořetické víno vyniká strukturovanou vůní gumy, uzeného, kůže, lanýže, hub a lesního ovoce. Chuť je plná, dlouhá a velmi silná, množství ušlechtile trpkých kyselin víno předurčuje k další archivaci na mnoho let. Dle slov pana Šidy víno v roce 2008 nikomu moc nechutnalo, tak jej odložili na někdy příště… a dobře udělali.

Druhý Pinot noir večera přišel celkem nečekaně z dílny Jiřího Horta. Ten proslul hlavně díky růžovým vínům, případně vínům bílým. Znalci vědí i o jeho červených vínech z hroznů z Francie. Rulandské modré 2005 z Velkých Bílovic je jedním z jeho historicky posledních „moravských červených“ výtvorů a nutno dodat – zdařilých. Světlejší barva, medovo-ovocná vůně i chuť s pevnou kyselinkou. Strukturované a „poněkud mladé“ víno k další archivaci.

V závěru přišla ještě dvě André. Ročník 2004 od Horta a 1999 od Soare sekt, potažmo Michlovského. Hortovo víno je odrůdovou kupáží vín z tratí z Velkých Bílovic, proto označení cuvée. Pěkné ovocné víno s převahou višní, s pevnou kyselinou s potenciálem dalšího zrání. Starší ze vzorků vynikal vůní podhoubí, v chuti ovocné, rybízové, rafinované, ale řidší.

Procházka časem
Sklep Moravské banky vín

Procházka časem nezklamala

Netradiční akce jak rozsahem sortimentu, tak jeho strukturou, zaměřením. Mnoho z ochutnaných vín bylo pravděpodobně úplně posledními zástupci své šarže na světě. Několik vín ukázalo, že v nejlepší kondici byla již dávno. Některá však překvapivě snesou ještě hodně roků zrání. Pokud tedy ještě takové lahve vůbec existují. Vína byla otevřena den dopředu, kvůli stabilizaci a vydýchání. Na svoji příležitost takto čekala na zemi chladného sklepa, což pro červená problémem nebylo. U bílých a růžových bych ale uvítal trochu nižší teplotu, byť někteří vinaři údajně doporučují teplotu více pokojovou. Ovšem vedle chuťových subjektivních preferencí nutno dodat, že stará, obzvláště bílá vína po otevření rychle „odcházejí“ a už po jednom dni mohou začít „větrat“. I to mohlo být důvodem slabšího hodnocení třeba u Rothschilda.

Obrovským plusem akce byl komentář organizátora, pana Stanislava Šidy. Ke každé z lahví měl nějakou tu zajímavost, info o původu, okolnostech vzniku, o historii vinařství. Připočteme-li ještě krásný prostor sklepa na Hlinkách, nadstandardní množství nabídnutých vín a opravdu bohaté občerstvení v podobě sýrů, uzenin, paštik, oliv a zeleniny, pak šlo o akci vskutku jedinečnou. Pro ty, kdo víno neustále hledají, jednoznačně pozitivní akce.

[jaw_panel_box panel_title=“Procházka časem s Moravskou bankou vín“ message_style=“success“ ]kdy: 21. 10. 2019 v 18:00
kde: Vinný sklep Moravské banky vín, Brno
cena: 650 Kč
degustace: 23 vín
[/jaw_panel_box][jaw_clear]

Hodnocení: stobodová stupnice; nad 75 bodů jsou vína pitelná, nad 80 dobře pitelná, nad 85 velmi dobrá, nad 90 excelentní, nad 95 ikonická.
Cena: včetně DPH; platná na místě v den degustace Procházka časem. Vína byla dostupná pouze ve vybraných případech.

Ověřeno MonsterInsights