Lubomír Dvořáček: Velká vína potřebují čas a minimum zásahů

Lubomír Dvořáček: Velká vína potřebují čas a minimum zásahů

Lubomír Dvořáček patří k vinařům, kteří věří, že velká vína potřebují především čas. Na zhruba dvou hektarech vinic dává přednost kvalitě před množstvím, dlouhému zrání v dubových sudech a minimálním zásahům do přirozeného vývoje vína. V rozhovoru pro HledamVino.cz vysvětluje, proč jsou pro něj důležité trpělivost a osobitost každého ročníku. I co mu přinesly experimenty s kvevri a proč se stále více soustředí na červená vína. Řeč přišla také na oblíbený Merlot, prodej vín formou en primeur i budoucnost jeho vinařství.

Lubomír Dvořáček o trpělivosti a výhodách malého vinařství

Pane Dvořáčku, vinařství je pro vás už řadu let životním koníčkem. Co vás na něm pořád baví nejvíc – práce ve vinici, sklep, hledání cesty k vínu, nebo třeba chvíle, kdy výsledek ochutnáte po delším zrání?

Je to všechno dohromady: ve vinici mě baví hodně mechanizační práce. A mám vždy velkou radost, když od kohokoliv, kdo je kdy navštívil, ať už jsou to kolegové vinaři, pracovníci státní správy či náhodní kolemjedoucí, slyším pořád stejnou obdivující větu: „Takový vinohrad jsem ještě neviděl!“ S radostí využívám permanentní síťový systém Whailex, který nám nejen šetří spoustu práce, ale zajišťuje i ochranu proti kroupám, špačkům, zvěři atp. Také pár stálých brigádnic práce u mě ve vinici obzvláště těší a je pro ně spíše zábavou a relaxem. Rád sleduju vývoj vegetace, růst a zrání hroznů a rozhoduju podle nich o případné redukci či dalších zásazích.

Viniční trať Kněžské v Mikulčicích
Viniční trať Kněžské v Mikulčicích s permanentním síťovým systémem Whailex

Ve sklepě mě zejména baví každoroční období, kdy už jsou hrozny ve sklepě při dlouhodobé maceraci rmutu, které je vždy plné mých představ o konečném výsledku mé celoroční práce. Protože vínům několik měsíců „minimálně stojím v cestě“ (bílá vína kvasím v sudech pouze s neutrálními kvasinkami, probíhá v nich malolaktická fermentace, po dobu 9–11 měsíců vína leží na veškerých kalech bez míchání a bez síry), nejzajímavější jsou pak průběžné degustace rodících se vín. Protože technologii máme již několik let stejnou, je úžasné sledovat, jak se při tomto základním neměnném předpokladu každá odrůda každý rok vyvíjí v tom kterém sudu v závislosti na druhu dřeva, výrobci, počtu plnění atd.

Vrcholným zážitkem jsou pak finální opakované degustace před lahvováním, výběr těch nejlepších sudů do speciálních edicí nebo naopak tvorba zajímavých cuvée, kterou každoročně realizuji se svým vinařským kolegou a velkým kamarádem Mojmírem Baroňem.

Lubomír Dvořáček
Lubomír Dvořáček

Vaše vinařství je malé, hospodaříte zhruba na dvou hektarech. Co vám takové měřítko umožňuje dělat jinak než velkým producentům? A je naopak něco, co je kvůli malé výměře vinic složitější?

Řekl bych to obráceně: při původní velikosti našich vinic, která byla více než dvojnásobná než náš současný stav, jsem musel významnou část produkce připravovat jako většina vinařství kolem (bílá vína „zrající“ jen v nerezových tancích, rychlá příprava k prodeji, čiření, filtrace,…). Současná velikost mi umožňuje tvořit všechna vína jinak, se stoprocentním návratem k sudové produkci, s minimem zásahů, s žádnými aditivy, s minimem oxidu siřičitého před lahvováním, které nikdy není dřív než cca 1 rok po sklizni.

Mám v tomto ohledu jeden velký vzor, a to je vinařství Remírez de Ganuza ze španělské oblasti Rioja Alavesa, které jsem několikrát navštívil a jehož vína a filosofii jejich přípravy obdivuji při každoročních degustacích. Vinařství, které troufale upustilo od léta zavedené orientace na americký dub v této oblasti Španělska, vinařství, které pro tvorbu svých vín každoročně selektuje úrodu tak, že dokáže vybrat a na svá vína zpracovat pouze 35–40 % úrody, vinařství, které neprodukuje žádná základní vína, ale pouze reservy a gran reservy, vinařství, které uvolňuje vína k prodeji po 7 a více letech od sklizně, přestože to legislativa dovoluje dříve i u uvedených druhů vín. Vína tohoto vinařství pak oprávněně patří do skupiny „investičních vín“ a jejich cena každoročně řádově roste. To je můj velký vzor.

Hlavní výhodou naší aktuální malé velikosti je skutečnost, že můžeme vínu dopřát to, co nejvíce potřebuje, a to čas. Vinařství je můj velký koníček a více než čtyři desítky let moje srdeční záležitost, nikam proto nespěchám, není to zdroj mé obživy a jsem přesvědčen, že při stávající situaci na trhu s vínem, a myslím tím celosvětovou situaci, nejen situaci v ČR, je tato velikost velkou výhodou i do budoucna. S tím souvisí i minimalizace počtu odrůd v našem sortimentu – 4 bílé odrůdy (Chardonnay, Sauvignon blanc, Gewürztraminer a Donauriesling) a 3 červené odrůdy (Merlot, Pinot noir a Cabernet Sauvignon, který v příštím roce nahrazuji odrůdou Cabernet Franc).

Vinařství Dvořáček LTM v Mikulčicích
Vinařství Dvořáček LTM v Mikulčicích

Stará hora, sudové zrání a experimenty s kvevri

Na vašich vínech je hodně vidět důraz na vinici a konkrétní polohu. Stará hora je dnes spojena především s odrůdami Pinot noir a Merlot. Co podle vás tato konkrétní poloha odrůdám dává?

Stará hora v Moravské Nové Vsi byla naší nejlepší viniční tratí s úžasnou polohou – jihovýchodní svah se sklonem až 18 procent k řece Kyjovce, navíc s nádherným výhledem na slovenské Karpaty. Půdy této vinice jsou stejně osobité jako její malý rozsah. Svrchní vrstva humózního horizontu leží na hlinitém a písčitém podloží s vysokým obsahem vápence, které spočívá na třetihorním slínovém podkladu. Tento rozmanitý geologický profil vytváří fascinující základ pro zdejší červená vína.

Vinice Stará hora v Moravské Nové Vsi s výhledem na Karpaty
Vinice Stará hora v Moravské Nové Vsi s výhledem na Karpaty

U bílých vín jste se vydal poměrně osobitou cestou. Kvasí a zrají především v barikových sudech a experimentoval jste také s kvevri či betonovým tankem. Co vás na těchto různých způsobech zrání a fermentace nejvíc láká?

U kvevri to byla hlavně touha zkusit si tento způsob přípravy vín, který je v jedné z kolébek světového vinařství v Gruzii znám několik tisíciletí, a zjistit, jestli vína připravená v našem vinařství snesou s jinými produkty tohoto typu srovnání. Vyzkoušel jsem nejdříve Cabernet Sauvignon, který mě samotného moc nepřesvědčil, a pak už následovala v několika ročnících pouze odrůda Gewürztraminer. Víno tohoto typu ročníku 2020 přivezlo z Gruzie z celosvětové výstavy kvevri vín zlatou medaili. Podobně byl na tom betonový tank, po kterém jsem zatoužil hned poté, co si tyto nádrže instaloval kamarád Fanta Mádl. Rovněž zde jsem vyzkoušel několik druhů vín, kvašení bílých vín v betonu, zrání hotových vín, ale i kvašení a roční macerace Cabernet Sauvignonu na slupkách.

Betonový tank již nemám, prodal jsem jej začínající vinařce do Čech. A vína z kvevri považuji dál pouze za zajímavost, doplněk sortimentu, který připravuji v průměru jednou za 5–6 let. Už s tím, že odrůda je jasně určena, a to uvedený Gewürztraminer. U bílých vín kvašených a dlouhodobě zrajících v sudech je to jiné – tady chci rozhodně zůstat u zavedené technologie. Popřípadě pouze dál příležitostně zkoušet nové kombinace dřev, stupňů a způsobů pálení, výrobců sudů atp. Ale jinak mám v této technologii po více než 35 letech experimentování a práce se sudy více než jasno. Líbí se mi úspěch těchto našich vín při srovnání se světovými víny. Ať už na světových soutěžích, které ale také už opouštíme, nebo při zahraničních návštěvách např. polských či švédských degustátorů, someliérů a obchodníků.

Kvevri
Kvevri

Co dělá velké víno velkým

Když mluvíte o svých vínech jako o osobitých a velkých vínech, co si pod tím má podle vás představit běžný milovník vína? Jak poznáte, že se vám podařilo takové víno opravdu vytvořit?

Osobitost je dána popsaným „osobním“ způsobem jejich přípravy a následného zrání – vína zpracovaná jen ze stoprocentně zdravých a enologicky zralých hroznů, často z velmi redukovaných sklizní, kde sklizeň pod 1 kg z keře není výjimkou, bez jakýchkoliv aditiv, s použitím pouze neutrálních kvasničných kultur nebo zákvasů z hroznů z té či oné konkrétní vinice a odrůdy révy vinné, s případným využitím nesacharomycetních kvasinek při maceraci hroznů, s kontrolovanou malolaktickou fermentací, ve většině případů bez čiření, stejně jako bez filtrace. Dlouhodobé zrání v sudech na veškerých kalech bez míchání a bez přídavku oxidu siřičitého. Lahvování bílých vín nejdříve po roce, červených i později. Uvolnění vín k prodeji u bílých nejdříve po dalším roce, u červených po dvou letech a později od sklizně.

S tím ale samozřejmě úzce souvisí i starost o vinice: tyto jsou bez hnojení (možný je pouze kompost nebo vermikompost), s minimalizací chemické ochrany, se zákazem plošného použití herbicidů, s pravidelně okopávaným příkmenným pásem a s celkovou starostí o vinice v režimu „environmentally friendly“ (minimálně integrovaná produkce a vyšší). Úzce s tím souvisí také hustota výsadby, která je 6 tisíc a více keřů na hektar.

„Velikost“ našich vín je pak dána tím, že snesou srovnání s velkými světovými víny. Což pravidelně potvrzují např. srovnávací degustace v Unii enologů, které jsem členem, i jiná hodnocení významných a uznávaných kolegů vinařů, jako je Miloš Michlovský, členové spolku Velká vína velkých vinic či významní naši i zahraniční someliéři a obchodníci s vínem. Ale zejména již vzpomínaný kamarád a excelentní vinař, od kterého se i přes náš věkový rozdíl mám stále co učit – Mojmír Baroň. Navíc mám každoročně mnoho možností osobního srovnání mých vín se světovou produkcí, neboť každoročně absolvuji několik zahraničních poznávacích cest (Španělsko, Francie, Německo). Stejně jako desítky degustací zahraničních vín u nás, pořádaných významnými importéry.

Červená vína jsou u vás vrcholem nabídky. Máte mezi nimi nějakého osobního favorita, nebo je to otázka momentální nálady a konkrétního ročníku?

Moje srdeční záležitost je odrůda Merlot, která nám v minulosti přinesla ta nejvyšší ocenění z celého světa, včetně zámoří. Zejména ročníky 2018, 2019, ale pak i 2021 patřily u této odrůdy vždy k vrcholu naší sortimentní i cenové pyramidy. V současné době si ji ale velice užívám a sleduji její další vývoj v láhvi v našem „bordó blendu“ ročníku 2023, kde jsem 60 % Merlotu spojil se 40 % Cabernet Sauvignonu a pod názvem Cuvée Right Bank jsme ji nedávno uvolnili k prodeji. Hodně se těším na Cabernet Franc, který po přeštěpování části Sauvignonu blanc a Gewürztramineru budeme poprvé sklízet v roce 2028.

Dřevěné sudy ve Vinařství Dvořáček LTM
Dřevěné sudy ve Vinařství Dvořáček LTM

En primeur, lahvová zralost a budoucnost vinařství

Ve vašem vinařství se člověk může setkat i s en primeur, tedy s rezervací mladých vín ještě před lahvováním. Co vás na této formě prodeje vína baví, jaké výhody to pro zákazníky přináší?

En primeur je pro mě vždy nejen velká zábava, ale i poučení a další významná zpětná vazba od zákazníků, kteří se tohoto projektu zúčastní. Jednak můžu sledovat jejich priority už při výběru konkrétní odrůdy z konkrétního sudu, ale pak i jejich názory během opakovaných degustací během zrání vína a tyto konfrontovat s mými vlastními názory a zkušenostmi. Velmi zajímavé je to zejména v případech, kdy si zákazníci tvoří vlastní cuvée z vybraných odrůd. V tomto případě je samozřejmě můžu mírně korigovat svými doporučeními, ale konečná rozhodnutí až na výjimky nechávám na nich.

Když dnes přijde do vašeho vinařství člověk, který vás vůbec nezná, jaké víno byste mu nalil jako první, abyste mu nejlépe ukázal, jak Lubomír Dvořáček víno vnímá?

Moje vnímání mých vín nejde bohužel neznalému zákazníkovi ukázat a vysvětlit na jednom vzorku vína. Velmi úspěšné jsou ale vždy vertikální degustace jedné vybrané odrůdy (tu můžu nechat z našeho sortimentu vybrat návštěvníkovi). A pak mu ukázat, jak víno vypadá, jak zraje, jak se vyvíjí při každoročně stejném postupu jeho přípravy a zrání. Většinou jsou to pro tyto lidi velká překvapení.

Kdybych měl možnost vybrat skutečně jen jedno víno, sáhl bych ve zvolené odrůdě k tomu nejstaršímu (u nás aktuálně u bílých vín ročníky 2020 či 2021), které už je ve slušném stupni lahvové zralosti, kde mannoproteiny, polysacharidy z buněčných stěn kvasinek a další aminokyseliny již významně podporují jeho plnost, tělo a strukturu vína. Dodávají mu krémovou až sametovou texturu i „pocit sladkosti“, přestože žádný zbytkový cukr ve víně obsažen není. A také minimalizují u mladých vín často neznalými zákazníky negativně vnímaný vjem barikového sudu. A to přestože se vždy snažím, aby i při tomto způsobu produkce vín byla odrůda ve víně na první dobrou jasně čitelná.

Je něco, co vás ve vinařství právě teď opravdu láká? Nebo o čem si říkáte, že byste to ještě chtěl vyzkoušet?

Opravdu se moc těším na finalizaci červených odrůd z přeštěpovaných vinic ve viniční trati Kněžské v Mikulčicích. Zejména pak na tvorbu velkých cuvée Merlotu a Cabernet Franc. Právě nové možnosti změny sortimentu stávajících vinic pomocí přeštěpování ukazují, jak lze využít potenciál již velmi dobře zakořeněných starších keřů, jejich zásobních látek a živin i přístupu k vodě v dostatečných hloubkách a přitom mít hned následující rok plnou úrodu v novém sortimentu. Rád bych také ještě zvrátil poměr bílých a červených vín více ve prospěch červených, protože každoročně rostoucí teploty spojené s nedostatkem vláhy jednoznačně svědčí spíše odrůdám modrých hroznů. Přitom chci rozhodně zůstat u uvedených světových odrůd, protože jsem se k nim v dosavadní historii na základě svých zkušeností propracoval a protože mi dávají ta nejlepší vína, srovnatelná se světovou produkcí.

A já děkuji za otevřený rozhovor a zajímavý pohled na svět vína, ve kterém mají trpělivost a čas stále své nezastupitelné místo. Ať se daří ve vinici i ve sklepě!

Rodina

Rozhovor s… Lubomír Dvořáček: Velká vína potřebují čas a minimum zásahů

foto: Vinařství Dvořáček LTM, autor