Víno z blízka – akce, která se stále hledá

První ročník Víno z blízka se konal v roce 2012. Tehdy jsme jej vnímali spíše jako vánoční zastavení Festivalu otevřených sklepů. Jak by také ne, když pořadatelem obou akcí je Nadace Partnerství. Při Festivalu otevřených sklepů se vínomilci vydávají přímo k vinařům do jejich domácích sklepů, na rozdíl od akce Víno z blízka, kdy vinaři míří za zákazníky a svoji produkci představují na území města Brna.

Při tak bohaté historii by se již dalo hovořit o tradici, avšak mám pocit, že Víno z blízka se stále ještě hledá. Sedmý ročník se konal v sobotu 1. prosince a stejně jako v minulém roce soustředil veškeré dění do útrob brněnské dominanty, hradu Špilberk.

Okénko do historie

Prvních pět ročníků se svým charakterem skutečně podobalo Festivalu otevřených sklepů. Vinaři, které Nadace Partnerství na Víno z blízka pozvala, nalezli svá zázemí v různých brněnských restauracích. Na samotném začátku se navíc ještě využívala hromadná doprava, protože jednotlivé festivalové zastávky se nacházely v několika městských čtvrtích. Při dalších ročnících byly podniky, ve kterých vinaři nalezli svůj azyl, soustředěny výhradně do centra města.

Putování po jednotlivých vinařích tedy připomínalo městský orientační běh. S mapou v ruce se každý účastník snažil navštívit všechny vytyčené kontroly v ideálním pořadí. Pozitivem této koncepce bylo rozprostření účastníků po větší ploše, pravidelné pročištění hlavy čerstvým vzduchem při přechodu mezi jednotlivými stanovišti a zejména bohaté příležitosti k jídlu. Na druhé straně k záporným stránkám patřil určitý chaos v restauracích. Účastníci festivalu se pletli mezi běžnými hosty, kteří v předvánoční čas zašli na slavnostní oběd či večeři a doufali alespoň v nějaké soukromí. Poněkud nepohodlné bylo také pravidelné oblékání, vysvlékání a péče o objemné zimní svršky.

Pro samotné vinaře to zase znamenalo neustálé vysvětlování, že degustace je určena pouze pro festivalové hosty s certifikovanou skleničkou. Při tom by bylo tak snadné tento tržní potenciál plně využít. Návštěvník Vína z blízka by dostal svůj degustační vzorek oproti platné vstupence, náhodný kolemjdoucí by si mohl degustační vzorek zakoupit přímo na místě. Vinaři by tak získali možnost svoji značku představit mnohem většímu publiku a vína nabídnout trhu v ideálním čase shánění tekutých vánočních dárků.

Novodobý formát na hradě

V roce 2017 se festival Víno z blízka přestěhoval na hrad Špilberk. I když každý Brňák navštívil tuto pamětihodnost nespočetněkrát, předvánoční putování za vínem má zde své nezpochybnitelné kouzlo. Po výstupu na stejnojmenný strmý kopec je lahodné moravské víno tou nejlepší odměnou umocněnou krásnými výhledy na zasněžené město.

Výše jsme popsali klady a zápory starého formátu. Nyní můžeme při hodnocení obě kategorie směle prohodit. Výhodou pořádání na Špilberku je koncentrace vinařů na jednom místě, která usnadňuje logistické přesuny. Díky šatnám je také vyřešen problém s oděvy. Každý účastník si může své věci zamknout do skříňky a po hradu se pohybovat zcela nezatížen. Odpadá také negativní vliv častého střídání nízkých teplot mrazivého prosincového počasí s přetopenými prostorami restauračních zařízení.

Vzhledem k tomu, že se jedná o celodenní festival, tak i přes snahu pořadatelů však na Špilberku chybí zejména dostatečné možnosti pro jídlo a posezení. Standardně je k dispozici Hradní restaurace. Nabídka je doplněna provizorními stánky s menšími pochutinami přímo v místech degustace. Pokud si někdo chce na chvíli od konzumace vína odpočinout nebo jen ulevit svým nohám, moc příležitostí také nemá. Celá akce je koncipována „na stojáka“ a v hradních sálech je k dispozici jen minimum židlí.

Vinaři – opět první liga

Organizátoři z Nadace Partnerství jsou velmi dobře zapsanou obchodní značkou. Není tedy divu, že během festivalů Víno z blízka dokáží v hektickém předvánočním čase dostat do Brna vyhlášená a ověřená vinařství. Nejedná se o přehlídku gigantických velkovinařství ani o degustační výstavu zahrádkářů.

Zastoupené značky znamenají v moravské produkci opravdovou špičku. V minulosti se na akci představili např. Sonberk, Nové vinařství, Piálek & Jäger, Gotberg, Lahofer, Vinum Moravicum, Vladimír Tetur, Vlastimil Klobása, Richard Tichý, Winberg, Modré vinařství, Réva Rakvice, Znovín, Víno Hort, Vinařství Trávníček & Kořínek, Štěpán Maňák, Vinselekt Michlovský, Tanzberg či Mikrosvín. Troufnu si tvrdit, že právě tyto značky dělají Moravě skvělé jméno po celém světě a představená vína by jako dárek udělala vždy velkou radost.

Organizátoři tradičně sestavili seznam vystavujících vinařů ze všech čtyř moravských vinařských podoblastí. V letošním roce se na festivalu prezentovala následující vinařství:

[jaw_panel_box panel_title=“Víno z blízka 2018 zima – vinařství“ message_style=“info“ ]

1. – Vinařství Matula
2. – Vinařství Petr Bunža
3. – VINAŘSTVÍ WALDBERG VRBOVEC, s. r. o.
4. – Vinařství Starý vrch
5. – Víno PARTILIA
6. – Vinařství Šabata
7. – SPIELBERG CZ, s. r. o.
8. – Sedlecká vína
9. – Kamil Prokeš vinařství
10. – Vinařství Josef Kořínek
11. – VICAN rodinné vinařství
12. – Modré Vinařství
13. – Rodinné vinařství Jedlička[/jaw_panel_box][jaw_clear]

A právě pravidelná obměna vystavujících vinařství dává každoročně účastníkům dobrý důvod se na akci vracet. Jednotlivé ročníky tak mezi sebou nesplývají a každý milovník vína si vždy rád rozšíří svůj přehled.

Podle tiskové zprávy pořadatelů bylo na degustaci k dispozici celkem 141 vín. V našich počtech jsme se dostali k číslu ještě o dvě vyššímu. Na jeden den, festival startoval v 10:30 a končil v 17 hodin, se jedná o množství, které nelze rozumně stihnout.

Ročník 2018 – převratné novinky

Právě skončený festival si přichystal pro zájemce celou řadu novinek. Bohužel ne všechny vedly, dle mého názoru, ke zlepšení. Nejpřevratnější změnu představovalo zavedení žetonového systému. Toto opatření má rozhodně své pro i proti. Návštěvníci však nemají jinou volbu a zkrátka jej musí akceptovat. Pro nás to znamenalo zejména problém s velikostí nalévaného vzorku. V dřívějších dobách jsme si u obsluhy jednoduše řekli o mikroskopický degustační vzoreček. Nyní jsme problém vyřešili tak, že množství 0,25 cl, které odpovídalo jednomu žetonu, jsme si rozdělili mezi celou skupinu. Odlévání je v tomto systému plýtváním.

S žetonovým systémem souvisí i cena vstupenky. Základní vstupné v předprodeji stálo 550,- Kč (na místě v den akce 600,- Kč). V ceně vstupného bylo 13 degustačních žetonů a kromě samotného festivalu Víno z blízka také vstup na zajímavou výstavu „1918 – co nám válka vzala a dala“ (běžně za 90,- Kč). Zájemcům se nabízela i možnost zakoupení rozšířené vstupenky za 700,- Kč, která navíc zahrnovala vstupy na další výstavy a stálé expozice. Žetony nad rámec základní vstupenky bylo možné dokoupit kdykoliv na místě za velmi férovou cenu 10,- Kč/žeton.

Bezpapírové řešení

Další novinkou bylo zcela bezpapírové řešení. Odpadly tradiční materiály partnerů, ale bohužel také tištěný katalog. Ke vstupence sice účastníci obdrželi průvodce festivalem, ve kterém byly otištěné profily jednotlivých vinařů, mapa hradu, informace o výstavách a návod, jak vína objednávat přes online systém. Chyběl však jakýkoliv seznam vystavených vín. O prostoru pro vlastní poznámky už nemůže být ani řeč.

Jako pravidelní účastníci Vína z blízka víme, že toto bývá tradičně největší slabina organizátorů. Kladné body pořadatelé získali za vystavený seznam vín na svém webu již několik dní před konáním festivalu. Získali jsme tedy dostatečný čas na vytvoření vlastního katalogu. Několik bodů jsem jim záhy strhnul za nekonzistentnost informací. Zatímco na festivalovém webu www.vinozblizka.cz byl objednávkový systém spuštěný pouze se jménem vinaře, názvem odrůdy, ročníkem, přívlastkem, zatříděním dle cukru a cenou, na webu organizátora, resp. jejich druhého projektu www.otevrenesklepy.cz, byl tento seznam doplněný rovněž o analytické hodnoty. Vytvoření našeho katalogu proto vyžadovalo kompilaci ze dvou různých zdrojů.

Víno on-line

Drtivá většina účastníků měla k dispozici pouze on-line verzi. Sice byla na celém hradě k dispozici dostatečně silná Wi-fi síť, avšak neustálé vytahování mobilních telefonů, kdy v jedné ruce držíte skleničku a v druhé mapu areálu nebo plachtu s papírovými žetony, není zrovna nejpohodlnější. A stále nikde místo, kam si psát poznámky.

S on-line systémem souvisí moje poslední výtka. Šance na objednání degustovaných vín končila v sobotu v 17:00, tedy současně se závěrem festivalu. Dal bych přednost prodloužené možnosti, minimálně do 21 nebo 22 hodin, v lepším případě do druhého dne do 12:00. Po celodenním degustování mě přece jen lákala vydatná večeře, klid na zhodnocení degustovaných vzorků a přepis poznámek.

Abych pořadatelům nekřivdil, pozitiva převládají. Uspořádat takovou akci jistě není snadný úkol. A při tom všem dokázali být po celou dobu maximálně milí a vstřícní. O celkovém dojmu rozhodují maličkosti. Například neustálé doplňování pitné vody na zapití patřilo mezi velké klady.

Nejlepší vína festivalu Víno z blízka

Na festivalu jsme zdegustovali celkem 132 vín. Zde je přehled těch nejvýše hodnocených.

Podrobný přehled nejlepších vín – Víno z blízka 2018 zima (Brno, Špilberk, 1. 12. 2018)

Nejúspěšnějšími vinařstvími se pro nás stalo Rodinné vinařství Jedlička, Vinařství Starý vrch a Vinařství Josef Kořínek. Než se pustím do představení našich vítězů, rád bych ještě zmínil tradiční sabrage u stánku Vinařství Kamil Prokeš. Toto otevírání sektů ve stylu jezdců napoleonské armády již neodmyslitelně patří ke značce pana Prokeše. Také v letošním roce udivoval publikum tímto neobvyklým rozptýlením. K sabráži si dokonce vybíral (ne)dobrovolníky z publika. My jsme byli přítomni hned prvnímu představení a slečna, která byla vybrána, má náš největší respekt a obdiv. Předvedla naprosto profesionální výkon.

Rodinné vinařství Jedlička

Nešťastnou třináctku si vylosovalo Rodinné vinařství Jedlička. A opravdu mu na festivalu nepřinesla mnoho štěstí. Jejich degustační stánek pořadatelé umístili jako jediný do hradního vinného sklepa. My jsme si jejich návštěvu nechali až na samotný závěr. Když jsme v pozdních odpoledních hodinách úspěšně dorazili na ono odlehlé místo, na kost promrzlá paní od obsluhy nám sdělila, že tam za celý den skoro nikdo nebyl. Extrémně nízká teplota neprospěla ani vínům. Dokonce i bílá vína jsme si museli v pohárcích trochu zahřát. Vína však měli fantastická. I když se jejich oranžová Rulanda šedá nedostala do našich top vín, mezi všemi oranžovými víny festivalu jasně vyhrála. Ano, takto si představuji oranžové víno připravované katechinskou metodou.

Těšil jsem se na legendární a nezapomenutelnou osobu jejich ředitele, enologa a technologa Bc. Jaroslava Suského. Jeho povídání patří vždy mezi ta nejpoutavější a každý rozhovor s ním mne vždy v mých vinařských znalostech posune někam dál. Bohužel na festivalu jsme ho nezastihli, ale stejně by na nějaký vážnější rozhovor pravděpodobně nedošlo, protože z té příšerné zimy jsme chtěli co nejrychleji utéct pryč.

Z historie i současnosti vinařství

Rodinné vinařství Jedlička bylo založené v roce 2004 v Bořeticích. Hospodaří na 45 ha vinohradů na tratích Terasy, Čtvrtě a Kraví hora. Vinohrady v těchto místech jsou zmiňovány již v roce 1355, od těch dob jsou tu prakticky nepřetržitě. Sídlem vinařství je historický areál prvorepublikového vinařského družstva VINOPA, který byl vybudován v roce 1932 a v roce 2005 byl kompletně zrekonstruován při zachování původní podoby hlavní budovy.

Uzavřený soubor výrobních, skladovacích a prezentačních prostor patří k nejmodernějším u nás a ve své kategorii snese mezinárodní srovnání. Veškerá produkce je zpracovávána kvalitní a šetrnou technologií. Při výrobě červeného vína se vinařství vrací k tradičním postupům – používá například delší nakvášení rmutu. Díky tomu vzniká ve vinařství víno, které si nese charakteristické odrůdové znaky, aroma a zachovává si přitom výrazně svůj terroir.

Vinařství Starý vrch

Vinařství Starý vrch bylo pro mne největším překvapením festivalu. Musím se přiznat, že jsem se s nimi setkal zcela poprvé. Vzhledem k tomu, že jsem jejich výrobnu dosud nenavštívil, snažil jsem se vyhledat si co nejvíce informací. Na fotografiích na mne vyskočily překrásné prostory v kombinaci betonu, dřeva a přírodního kamene.

Vinařství vzniklo teprve v roce 2014 jako koncept moderního vinařství. Výrobní část vinařství je vybavena nejmodernějšími technologiemi pro zpracování suroviny, řízení procesu kvašení a filtraci hotového vína. Využívání těchto technologií je pak úzce spjato s tradičními postupy pro zpracování a školení vína. Klasiku v rámci moderního provozu představuje ležácký sklep, kde vína zrají v sudech z francouzského dubu.

Vinařství se zaměřuje na produkci vysoce kvalitních přívlastkových vín tradičních moravských odrůd. Hospodaří na 8 hektarech vlastních vinic v Hustopečích, Strachotíně a Popicích. Další hrozny pak dokupuje z vyhlášených viničních tratí v Mikulově a Přítlukách. Výrobní kapacita vinařství činí přibližně 100 tis. litrů vína v moderních nerezových tancích a dalších 15 tis. litrů v tradičních francouzských dubových sudech.

Vinařství Josef Kořínek

V únoru 2015 Josef Kořínek ukončil spolupráci s Vinařstvím Kořínek, s. r. o., aby se mohl naplno věnovat svému nově vzniklému vinařství, které nese název Josef Kořínek – vinařství. V současné době obhospodařuje 4 ha vinohradů v obci Hnanice na dvou viničních tratích – Knížecí vrch a Fládnická.

Odrůdová skladba je tvořena především typickými odrůdami pro Znojemsko – Sauvignonem, Veltlínským zeleným a Ryzlinkem rýnským. Vinařství Josefa Kořínka se zapojilo do projektu na ochranu kriticky ohrožených syslů v naší přírodě. Cílem tohoto projektu je udělit vinaři – vinohradníkovi známku „Sysli na vinici“, která má motivovat k zatravňování meziřadí a vyloučení postřiků rodenticidy.

Vína se vyznačující skvělou aromatikou, mineralitou a především pikantní kyselinkou. Sběr hroznů probíhá pouze ručně se selekcí kvalitních hroznů. Při výrobě vína používá Josef Kořínek delší macerace rmutu při nízkých teplotách kolem 3 °C.

Slovo závěrem

Pořadatelům z Nadace Partnerství patří velký dík za celou organizaci. I přes popsané výtky celý festival proběhl naprosto hladce. Pro nás účastníky se ve své podstatě jednalo o nejpohodovější Víno z blízka z jejich sedmileté historie. Přispěl tomu snížený zájem z řad návštěvníků o akci samotnou, kterou přičítám zejména zavedení žetonového systému. Ne každý je ochotný investovat 600,- Kč za 13 vzorků. Tato ekonomická rozvaha nepřísluší nám. Avšak pokud se mohu za něco přimlouvat, je to opětovné zavedení praktického katalogu vystavených vín s prostorem pro vlastní poznámky.

Po cestě z festivalu jsme náhodně potkali průvod Evropského řádu rytířů vína, kteří měli shodou okolností v Brně ve stejný den svoji slavnost. Pan Suský v této organizaci zastává post druhého legáta Legátu Morava. Takže jsme se nakonec přece jen viděli.

Sledujte náš kalendář akcí a brzy na viděnou na nějaké další akci. Na zdraví!