Juraj Flamik: Víno z blízka a budoucnost vinařské turistiky v Brně

Festival Víno z blízka v Brně prošel v letošní letní sezóně zásadním krokem. Po čtrnácti letech opustil tradiční zázemí Otevřené zahrady a zamířil na ikonická místa metropole, jako jsou hrad Špilberk nebo zrekonstruovaná Arnoldova vila. Jak tuto změnu hodnotí návštěvníci i samotní vinaři? A jakým výzvám dnes čelí pořadatelé akcí v době měnících se spotřebitelských návyků a klesajícího zájmu mladé generace o víno?
V otevřeném rozhovoru pro HledamVino.cz odpovídá Juraj Flamik, průkopník moravské vinařské turistiky, garant Festivalu otevřených sklepů a zakladatel festivalu Víno z blízka. Probrali jsme nejen odvahu k novým lokacím, ale i koncept osobností moravského vinařství, letní speciál Salonu vín či chystaný folklorní večer „Víno v kroji“.

Nové lokace a opuštění „bezpečného přístavu“
Letos festival po 14 letech poprvé „vyrazil do světa“ z domovské Otevřené zahrady a máme za sebou úspěšné premiéry na Špilberku i v čerstvě zrekonstruované Arnoldově vile. Jak s odstupem hodnotíte toto rozhodnutí? Zafungovala na těchto místech atmosféra přesně tak, jak jste si vysnili?
Představa o putování Vína z blízka po vhodných, nejlépe ikonických místech Brna je v našem týmu přítomna už léta. Hledali jsme vhodná místa, ale nenašli jsme jich moc, každé má svoje úskalí, pronájem prostor na půl dne je vysoký a provedení akcí v novém prostředí přináší další provozní náklady.
Rozhodnutí přelézt plot Otevřené zahrady jsme letos udělali pod tlakem okolností. Nadace Partnerství nám zvýšila nájem za zahradu i vnitřní prostory, v měsících mimo prázdnin dává přednost firemním klientům a na druhé straně nám již několik let klesá návštěvnost. Do toho přišla nečekaná a velkorysá nabídka spolupráce od pana ředitele Muzea města Brna Zbyňka Šolce. Oni jsou správci jak celého Špilberku, tak Arnoldovy vily. MMB má zájem prezentovat moravské vinařství, otevírá k tomu nové prezentační a informační centrum na hradě „Země vína“ a podporuje konání vinařských akcí.
Na vysvětlenou – naše spolupráce se Špilberkem má skvělou tradici, pořádali jsme ve vnitřních historických prostorech tři ročníky adventního Vína z blízka a bylo to přesně to, o co se dlouhodobě snažíme, propojit moravské víno s kulturou, historií a památkami v Brně. Adventní akce v tomto duchu se nám pak povedly i v Augustiniánském klášteře na Starém Brně a na Staré radnici. A atmosféra? U všech zmíněných akcí je atmosféra vynikající. Oceňují ji jak milovníci vína, protože vinaře vybrat a pozvat umíme, tak lidé inklinující ke kultuře. Vždyť kde jinde jsou součástí degustace deseti a více vinařství i komentované prohlídky památek, nebo vstupy do expozic a na výstavy? Mnozí si to opravdu umí užít. A tohle já osobně považuji za splněnou misi.

Při pohledu na dosavadní návštěvnost – ukázalo se, že jsou brněnští vínomilci konzervativní a táhne je to nejvíce zpět do tradiční Otevřené zahrady, nebo naopak exteriéry Špilberku a Arnoldovy vily přilákaly úplně nové publikum?
Návštěvnost jednotlivých degustačních akcí kolísá a nedovedu říct, jestli nižší návštěvnost první letošní letní degustace na Špilberku způsobila změna místa, náhoda, že lidé byli mimo Brno, nebo se v ten den sešlo více degustačních akcí anebo zrovna běžel v televizi fotbal. Vždy se něco takového děje. Na Špilberku nám návštěvníci říkali, že tam velmi dávno nebyli, někteří ani nevěděli, jak krásně je hrad opravený, a byli nadšeni z výhledu a západu slunce nad Brnem. V mnoha z nich naše akce probouzí brněnský patriotizmus a je to pro ně silná emoce. V Arnoldově vile hned několik lidí vzpomínalo, jak tam jako děti chodívali do školky a od té doby tam nebyli.
Ale abych byl konkrétní, ano, u Arnoldů se objevila skupina nových návštěvníků, snad zapůsobila i swingová kapela Alexandra Knápka, slibovali jsme, že tam bude tak trochu prvorepubliková atmosféra. Ale podobná skupina nových návštěvníků se občas objeví i na degustaci v Otevřené zahradě.

Osvědčilo se toto „vykročení z komfortní zóny“ natolik, že se Víno z blízka v budoucnu stane jakýmsi nomádským festivalem, který bude každoročně objevovat a oživovat další skrytá zákoutí Brna?
Pořádání Vína z blízka kdekoliv v krásném prostředí nosíme v hlavě i v srdci. Dokonce i variantu vyvážet VZB do jiných moravských měst, například do Olomouce a Zlína. Bohužel, je to o výnosech a nákladech a o konkurenci. Nízkonákladových místních akcí je hodně. A všechno tohle platí i pro Brno. A to stále nemluvíme o celosvětových trendech v odvětví vinařství, především o poklesu prodeje vína, změně chování konzumentů související s kampaněmi proti alkoholu a potížemi vyvolanými klimatickými změnami. Na statistikách z festivalů otevřených sklepů vidíme, že 15 let ubývá mezi návštěvníky mladých lidí a dnes jsme ve stavu, že mladí už neholdují vínu téměř vůbec. Obávám se, že pořadatelé agenturního typu, ke kterým patříme i my, vypadnou z kola. Zůstanou akce s velkými sponzory a akce, kde se víno a služby prodávají ze dvora, čili ty, které mají nízké náklady.

Kurátorství a osobnosti vinařského světa
Koncept večerů pod taktovkou známých vinařských osobností se letos naplno rozběhl. Nyní nás čeká Mikulovsko s Mirkem Volaříkem. Jak velkou volnost při výběru hostujících vinařství těmto osobnostem dáváte?
V každé ze čtyř podoblastí jsem domluvil respektovanou vinařskou osobnost a požádal je o vlastní výběr vinařů. Bez jakýchkoliv omezení. U všech vinařských akcí, které děláme, mi bliká v hlavě heslo: ukázat vinařskou Moravu, jaká doopravdy je. Nejen vybrané vinaře, velká jména, medailová vína, ale i malá, mladá, nová, začínající vinařství. Tak se častokrát zrodí překvapení. To jsem si sliboval i letos od principálů jednotlivých podoblastí. Vidí to víceméně podobně, znají celé spektrum vinařství. Někdo je jejich souputníkem, jinému fandí, jako začátečníkovi. Takže každý principál vybral ostatní vinařství subjektivně, nebyla určena žádná kritéria ani podmínky. Mikulovsko podle Mirka Volaříka to stvrdí.
Když se ohlédneme za květnovým startem, kdy Marek Špalek přivezl na Znojemsko jména jako Barabáš či Kacetl – plní se váš záměr ukazovat publiku vedle zavedených hvězd i vinaře, kteří pro ně byli do té doby možná neznámí?
Předem nevím, které vinařství naši návštěvníci už potkali a o kom ani neslyšeli. Znojemští Michal Kacetl a Jirka Barabáš jsou méně známí, ale já jsem se s nimi už potkal. Myslím však, že vůbec nikdo nezná třeba vinařství Špetíci z Hnanic. Výběr Štěpána Maňáka za Slováckou podoblast se držel zaručené kvality a kamarádských vztahů. Jan Stávek představil hlavně spolek Modré hory a pro mne objevil Vojtu Bystřického z Bořetic a Standu Charváta z Klobouk u Brna.
Ze sestavy podle Mirka Volaříka jsem ještě neměl tu čest koštovat vína Ondřeje Havrana z Mikulova, ale kdo by se na něj netěšil, když ho vybral Volařík? A o tom to přesně je, že principálův vkus je zárukou a jeho osobnost nezbytnou autoritou. Přijede s ním například Tonda Kňourek z Březí a ten mi řekl: „My už na tyhle degustace nejezdíme, ale pro Mirka a pro vás to rádi uděláme.“

Výjimečným večerem bylo i setkání s vinaři z rakouského Poysdorfu…
Když jsme u těch principálů, de facto mi i při výběru vinařů z Velkých Bílovic pomohl Luboš Maťák a vinaře z okolí Poysdorfu bych nedal dohromady bez Moniky Neustifter. Velkobílovčáci, řečeni „slípáci“, jen tak někam nejedou, ti mají svůj vlastní svět a vlastní akce. Tam je důležité mít špióna 🙂 Nic ve zlém, velice si jich vážím a večer v Arnoldově vile slavil úspěch i díky jejich vínům. Jsou to borci po každé stránce. Na našem večeru se jim líbilo a to je pro mne jako zlatá medaile.
A úplně speciální případ je Monika Neustifter. Poprvé k nám přivedla 8 vinařů z Poysdorfu před pěti lety. Umí dobře česky a jejich rodinné vinařství do Brna pravidelně jezdívá, buduje si tady klientelu. Pro mne je skvělým spoluhráčem, je rychlá, jedná věcně, prostě se s ní dobře spolupracuje a má skvělá vína, znáte to, ten poysdorfský Grüner Veltliner nebo jednoduchá vína jako Gemischter Satz nebo Saurüssel.
Pohled dopředu: Salon vín a závěr sezóny
Konec srpna bude na dělovém bastionu Špilberku patřit Salonu vín, který slibuje speciální sérii svěžích letních vín. Jak těžké je vybrat takovou letní selekci z kolekce stovky nejlepších, která je tradičně plná spíše těžších, komplexních a „vážných“ vín?
Není, protože v tomto případě je principálem přes vína ředitel Salonu Petr Gondáš. Známe se hodně let, absolutně si důvěřujeme a já si velmi vážím, že v roce 2024 jsme byli první degustační akcí mimo Valtice, na kterou vyjel Salon vín s plnou sestavou 100 zlatých vín. Byl to v pořadí 100. večer Vína z blízka. Když začala letos vedra, domluvili jsme se, že uděláme večer ve svěžím tónu. Pomůže tomu i výběr těch nejlepších bublinek, které Salon letos propaguje. Petr mi poslal seznam vín, samozřejmě jenom bílých a rosé a pak jsme si řekli, že červená tam musí být také, tak přidal čtyři, na každý stůl jedno.
Sezónu zavíráte 10. září „Vínem v kroji“ na západní kurtině. Je to snaha přenést přímo do centra Brna tu pravou autentickou folklorní a sklepní atmosféru, na kterou sem tam ve velkém městě zapomínáme?
To bude výjimečná událost! Když jsme s vedením Špilberku domlouvali termíny našich večerů, zjistili jsme, že toho 10. 9. bude na hlavním nádvoří vystoupení Vojenského uměleckého souboru Ondráš (patří pod obranu státu). Jmenuje se to Ondrášovské putování – folklorní tanečně-hudební pořad velkých forem. Zavolal jsem jejich vedoucímu, jestli bychom to nemohli spojit s Vínem z blízka. Projednalo to velitelství, a že ne, z různých objektivních strategicko-taktických důvodů.
Mezitím jsem vymyslel nouzovou variantu a ta se nakonec ukázala jako velmi dobrá. Takže my posuneme začátek Vína z blízka na 16:00 a skončíme v 20:30, kdy na vedlejším nádvoří právě začne békat Ondráš. Vstup na koncert je zdarma, kapacita 2,5 tisíce lidí a vinařsko-folklórní večer je na světě. Navíc, pozval jsem vinaře, tentokrát bez principála, kteří milují folklór a rádi nalévají v kroji. Proto ten název Víno v kroji. A ta sestava je vynikající: Kamil Prokeš, Petr Marada, Milan Vašíček, Vítek Nevěděl, Jara Nešpor, Kuba Bartoník a rodina Samsonových. Brilantní i po vinařské stránce. Doufám, že tam něco zaimprovizují a pak bych jim dopřál ten koncert Ondráše za odměnu.
Nové formáty a vize do dalších let
Před sezónou jste zavedli Premium vstupenky pro komorní degustace s kapacitou 30 osob. Z hlediska dosavadních večerů – našli si náročnější hosté, kteří hledají hlubší edukaci a přímý kontakt s vinařem, k tomuto formátu cestu? Zůstane pevnou součástí festivalu i v dalších letech?
Máme za sebou první tři, ale litoval jsem, že jsme řízenou degustaci neudělali také s vinaři z Velkých Bílovic a Poysdorfu. Dává to večerům další patro. I když není těžké si to představit, je třeba to zažít. Je to vlastně řízená degustace obklopená volnou degustací a to má svoje kouzlo. Za mne je to jednoznačně atraktivní část večerů a budu rád, když ji zařadíme nastálo. Pokud má večer principála, je volba vinaře jednoznačná, takže možná tato kombinace zůstane zachovaná.
V zákulisí se mluví o věrnostním programu nebo výjezdech přímo za vinaři do jejich domovských sklepů. Můžete prozradit, jak se tyto plány vyvíjejí a zda se jich dočkáme už letos nebo v příští sezóně?
Nápadů by bylo dost a byla by radost to všechno organizovat. Věrnostní program je naším obrovským dluhem. Snad se to podaří i díky novým web stránkám, novému softwaru a updatu festivalové aplikace. Vidíte, že svaluji vinu na rozšíření digitálních funkcí našich stránek a účtů. Ale na koleně a v notýsku se to dnes dělat nedá a náklady na dodavatele musí být čím pokrýt. Nový web na novém programu letos určitě naběhne, takže zase budeme o krok blíže, ale…
Když se podíváte na ty zbývající večery, na jaký konkrétní vzorek nebo setkání se Vy osobně letos ještě nejvíce těšíte?
Nečeká mne nic, na co bych se netěšil. Jsem rád, když dostanu nápad na koncept všech večerů, když pokaždé a všichni pozvaní vinaři potvrdí účast, když přijedou a chválí naše návštěvníky, když se daří prodávat vstupenky, když se večer rozběhne a nálada je lepší a lepší, když je bohatá návštěvnost a lidé za mnou chodí a opravdu upřímně děkují… To nás letos čeká ještě třikrát. Těším se i ze setkání se spokojenými a veselými vinaři, na Mirkův vlašák, na Kamilův sekt, na Milanův Sylván, na Peťovu Frankovku… Díky za to.
A já děkuji za rozhovor plný upřímnosti a dobré nálady. A držím palce do budoucna!
Rozhovor s… Juraj Flamik: Víno z blízka a budoucnost vinařské turistiky v Brně
foto: Partnerství, autor

