Svazu vinařů schválil ambiciózní strategický plán do roku 2045

Tuzemští vinaři schválili 10. dubna na zasedání Svazu vinařů České republiky strategický plán pro období 2025–2045. Ten zahrnuje ambiciózní cíle v podobě 40% soběstačnosti v produkci hroznů i výrazný nárůst vinic v režimu ekologického zemědělství. Plán popisuje také překážky a nutné reformní kroky zejména v legislativní oblasti nebo při eliminaci nekvalitního laciného dovozu.

I přes negativní trendy v evropském vinařském sektoru jsou odborníci i zástupci vinařů přesvědčení, že Česká republika má předpoklady stát se vinařskou zemí budoucnosti.

„Evropské i tuzemské vinařství se nachází ve složité situaci a musí čelit řadě výzev. Pokud se nám ovšem povede rychle nastartovat reformní kroky a získat podporu těch, co rozhodují, může naopak z rozvoje vinařství u nás celý stát a společnost významně profitovat. Mnoho faktorů mluví v náš prospěch. Prvně se ale musíme vypořádat s řadou domácích úkolů,“ říká Martin Chlad, prezident Svazu vinařů České republiky.

Vinaři chtějí větší soběstačnost

Stěžejní součástí plánu stabilizace a rozvoje vinařství v České republice je dosažení 40% soběstačnost. Což představuje produkci cca 90 milionů litrů tuzemských nápojů z révy vinné. Výpočty ukazují, že by v takovém případě byl příjem jen z DPH do státního rozpočtu vyšší o bezmála 400 milionů Kč oproti stávajícím příjmům.

„Kroků k dosažení větší soběstačnosti je několik. Z 80 % se chceme zaměřit na masivní, konkurenceschopnou, a přitom udržitelnou produkci, a u zbývajících 20 % na výjimečnou kvalitu spojenou s místem původu, přísnou kontrolou a garancí kvality. Klíčovým produktem pro nás není víno, ale réva vinná,“ upřesňuje Martin Chlad.

Restrukturalizace a podpora ekologie

V době nepříznivého demografického vývoje a klesajícího spotřebitelského zájmu o alkohol je nezbytná restrukturalizace, zahuštění vinic, zvýšení výnosu na objemových vinicích až na 20 t/ha a výraznější využití rezistentních PIWI odrůd. Důležitý je rovněž vznik národního apelačního systému, aby zákazník viděl, odkud pochází surovina i výrobce. Tedy jakou vazbu má odrůda k místu původu, či v jakém režimu vinař hospodaří. Dlouhodobým cílem je navýšit poměr ekologických vinic na 15 % oproti stávajícím 6,5 %. Vinařství se významnou měrou podílí na krajinotvorbě a zachování biodiverzity, přechod do ekologického režimu je tak zcela logický. Tento cíl je navíc plně ve shodě s Programovým prohlášením vlády. Nezbytným krokem bude také rozšíření trhu o nízkoalkoholická vína a nealkoholické nápoje z hroznového moštu.

Strategický plán zahrnuje i boj s laciným dovozem

Podle aktuálního průzkumu provedeného prostřednictvím aplikace Instant Research společnosti Ipsos takřka tři čtvrtiny lidí (73 %) upřednostňují domácí produkci. 80 % z nich by navíc souhlasilo s omezením dovozu nejlevnějších nekvalitních vín subvencovaných v zemích původu z důvodu ochrany tuzemského spotřebitele a veřejného zdraví. Tato vína se těší největší spotřebě, zároveň se však mezi víny největší měrou podílí na škodlivé a závislostní konzumaci a jejich dovoz je spojen s nejvýraznějším zatížením uhlíkovou stopou.

„Snížení levného dovozu je principiální věc. I volný trh může mít své hranice. Pokud slyšíme volání po ochraně veřejného zdraví nebo podpoře tuzemských podnikatelů, nemůžeme tolerovat chování některých zemí a mít v regálech dotovaná vína z druhé strany světa za 49 Kč nebo dovážet 50 % všech nebalených levných vín z Maďarska,“ uvádí Chlad. Tuzemští vinaři se proto sami chtějí soustředit na efektivnější pěstitelské a výrobní postupy a dostat se tak nižší cenu hroznů i moštu u základních vín. Plánují také užší spolupráci s retailem i HORECA segmentem. Součinnost vinaři očekávají také od státu. Pomohla by podle nich například synchronizace online informací mezi inspekcí a celníky, garance podílu domácích produktů či zavedení minimální jednotkové ceny.

ČR má potenciál stát se vinařskou zemí budoucnosti

Legislativa a přemíra byrokracie činí nejen vinařský průmysl značně neefektivním a méně konkurenceschopným. Dvě třetiny dotázaných v průzkumu Ipsos (66 %) se shodují, že podpora podnikání je v České republice zcela nedostatečná.

„Chceme naprostou digitalizaci datového prostředí a efektivní propojení „státu se státem”. Česká republika má potenciál stát se vinařskou zemí budoucnosti. Záleží ale na přístupu státu, respektive našich zákonodárců. Ti by měli přistupovat k podpoře ekonomiky konstruktivně a progresivně, podpořit tuzemskou produkci a poctivé firmy,“ uzavírá prezident Svazu vinařů ČR.

Mezi další návrhy vinařů v oblasti úprav legislativy patří například zavedení minimální jednotkové ceny. Ta má vést ke snížení konzumace alkoholu a škodlivosti jeho dopadů. Dále zavedení kategorie „perlivých vín” v EU směrnici. Nebo funkční a transparentní evidence tržeb či zvýšená ochrana domácího trhu vůči dovozu ze třetích zemí a projekce uhlíkové zátěže v souvislosti s transporty i obalovým materiálem.

Výsledky průzkumu pro strategický plán

Sběr dat byl realizován prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos. Uskutečnil se během dubna 2025 na vzorku 1000 lidí, zadavatelem byl Svaz vinařů ČR.

foto/zdroj: Svaz vinařů České republiky