Réva vinná, réva skalní, réva pobřežní… ale která je ta pravá?

Réva vinná rodí hrozny. A víno je z hroznů. Ovšem nic není tak jednoduché, jak se na první pohled jeví. Rozeznáváme celou řadu rév a pouze některé z nich slouží k výrobě vína. Pro začátek si ale řekněme hlavní pravidlo, sic nás odborníci ukamenují: réva je rostlina, víno je nápoj. Nikdy nezaměňovat! Ve vinici neroste víno! A když jsme u toho: vinný keř není keř, ale liána!

Réva jako taková je označení jednoho z mnoha rodů rostlin z čeledi révovité (Vitaceae). Žasli bychom, kolik různých rostlin je příbuzných. Vystačíme si ale s jediným rodem: réva (Vitis). Ta je rozšířena hlavně v mírném pásmu severní polokoule; tu a tam roste i v subtropech (Indové nebo Brazilci o tom ví své). Společným znakem všech rév je, že jsou to dřevnaté liány s jednoduchými střídavými listy a drobnými květy, které jsou opylovány hmyzem. Plodem je bobule.

Vědecká klasifikace

• Říše – rostliny (Plantae)
• Podříše – cévnaté rostliny (Tracheobionta)
• Oddělení – krytosemenné (Magnoliophyta)
• Třída – vyšší dvouděložné (Rosopsida)
• Řád – révotvaré (Vitales)
• Čeleď – révovité (Vitaceae)
• Podčeleď – Vitoideae
• Rod – réva (Vitis)

Nejvíce druhů nejdeme v Číně a pak i na východě Severní Ameriky. U nás se velmi vzácně vyskytuje jediný původní druh – réva vinná lesní (Vitis vinifera subsp. sylvestris). A to na jihu Moravy v lužních lesích soutoku Moravy a Dyje. Ostatní druhy, včetně révy vinné pravé (Vitis vinifera subsp. vinifera), k nám byly dovezeny.

Mezi asi 60 druhy révy nás tedy nejvíce zajímá réva vinná, hlavně poddruh réva vinná pravá. Jedlé jsou ale i některé další druhy, jiné se zase pěstují jako okrasné liány či keře. Některé druhy slouží jako odolné podnože pro roubování jiných druhů (například réva americká, Vitis labrusca L.). Při vhodném křížení mezi ušlechtilými druhy a řekněme divokými druhy vznikají zajímavé hybridní odrůdy révy vinné (interspecifické odrůdy). Ty jsou odolnější vůči chorobám a počasí, přitom dávají pěkná vína.

Réva vinná – vybrané druhy

• Vitis acerifolia
• Vitis aestivalis – réva letní
• Vitis amurensis – réva amurská
• Vitis arizonica
• Vitis berlandieri
• Vitis californica
• Vitis cinerea – réva popelavá
• Vitis coignetiae – réva japonská
• Vitis flexuosa
  • poddruh Vitis flexuosa subsp. rufotomentosa
• Vitis girdiana
• Vitis labrusca L. – réva americká
• Vitis lusatica
• Vitis monticola – réva horská
• Vitis mustangensis
• Vitis palmata – réva dlanitá
• Vitis parasilvestris
• Vitis riparia – réva pobřežní
• Vitis rotundifolia – réva okrouhlolistá
• Vitis rupestris – réva skalní
• Vitis shuttleworthii
• Vitis stricta – réva tuhá
• Vitis teutonica – réva teutonská
• Vitis tiliifolia
• Vitis vinifera L. – réva vinná
  • poddruh Vitis vinifera subsp. sylvestris – réva vinná lesní
  • poddruh Vitis vinifera subsp. vinifera – réva vinná pravá
• Vitis vulpina L. – réva vlčí

Až tedy takřka na konci se dostáváme k révě vinné pravé. Má celou řadu kultivarů vzniklých náhodným přirozeným opylením či záměrným kulturním křížením. Nejedná se o nic jiného, než naše známé odrůdy révy vinné, od Chardonnay a Sauvignon až po Pálavu či Cabernet Moravia.

Takže nyní, až na vinětě uvidíte nápis Isabella, můžete zasvěceně prohlásit: toto není réva vinná, ale réva americká, kultivar Vitis labrusca ‚Isabella’…