Historický zlom: Plocha vinic v ČR poprvé po letech padla pod 17 tisíc hektarů
České a moravské vinice procházejí nejvýraznější proměnou za poslední desetiletí. Nejnovější statistiky Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) za rok 2025 potvrzují trend, o kterém se v kuloárech dlouho spekulovalo: celková osázená plocha vinic v ČR klesla na 16 945 hektarů. Zatímco počet pěstitelů se dál snižuje a tradiční odrůdy ustupují, na obzoru se objevuje nová naděje v podobě odolných PIWI odrůd a zvýšeného zájmu o novou výsadbu.
Plocha vinic v ČR se zmenšuje, ale profesionalizují se
Podle čerstvých údajů z Registru vinic k 31. prosinci 2025 se rozloha vinohradů v tuzemsku meziročně smrštila o 359 hektarů. Tento pokles pod symbolickou hranici 17 tisíc hektarů je jasným signálem probíhající restrukturalizace celého odvětví. Úbytek není způsoben pouze nezájmem, ale především masivním vyklučováním starých, nerentabilních výsadeb. V roce 2025 zmizelo z mapy ČR celkem 302 hektarů vinic, přičemž pouze u necelé poloviny z nich (118 ha) vinaři deklarovali okamžitý záměr plochu obnovit.
Plocha vinic v ČR k 31. 12. 2025 dle podoblastí:
| Podoblast | Celkový součet |
| Litoměřická | 322,38 ha |
| Mělnická | 357,78 ha |
| Čechy-ostatní | 14,83 ha |
| Mikulovská | 4 827,23 ha |
| Slovácká | 3 992,34 ha |
| Velkopavlovická | 4 468,42 ha |
| Znojemská | 2 952,83 ha |
| Morava-ostatní | 8,91 ha |
| Celkem ČR | 16 944,72 ha |
Osázená plocha vinic je aktuálně tedy nejmenší od vstupu České republiky do Evropské unie v roce 2004. Od tohoto roku také ÚKZÚZ tento parametr sleduje. Nejnižší zaznamenaný údaj doposud pocházel z roku 2011, kdy měly vinice rozlohu 17 198 hektarů. Nejvíce jich naopak bylo právě v roce 2004 (18 564 hektarů), kdy blížící se stop-stav na nové výsadby nadiktovaný Evropskou unií vystřelil zájem na rekordní úroveň.
Ruku v ruce s plochou nyní klesá i počet subjektů, které se vinařství věnují. Aktuálně je v Česku registrováno 12 242 pěstitelů, což je o 446 méně než v předchozím roce. Tento vývoj ukazuje na postupnou koncentraci trhu – drobní pěstitelé s malými výměrami, pro které je údržba vinohradu ekonomicky neudržitelná, končí, a jejich roli přebírají střední a větší profesionální vinařství.
Budoucnost patří odolnosti: Nárůst nové výsadby a boom PIWI odrůd
Navzdory celkovému poklesu plochy však statistiky za rok 2025 přinášejí i pozitivní zprávu. Zájem o novou výsadbu meziročně vzrostl. Vinaři loni vysázeli 216 hektarů nových vinic, což je o 93 hektarů více než v roce 2024. Tento „příliv nové krve“ ukazuje, že investice do moderního vinohradnictví nezamrzly.
Klíčovým fenoménem moderní éry jsou tzv. PIWI odrůdy (odrůdy se zvýšenou odolností k houbovým chorobám). Ty se stávají pilířem ekologického hospodaření, po kterém volá jak legislativa EU, tak poptávka spotřebitelů. V roce 2025 tvořily PIWI odrůdy révy vinné (jako Solaris či Hibernal) významnou část nově vysázených ploch a jejich celková výměra v ČR se již přiblížila hranici 1 100 hektarů.
Regionální rozložení a odrůdová pestrost
Z hlediska geografie zůstává rozložení sil neměnné. Dominantní vinařská oblast Morava obhospodařuje 16 250 hektarů, zatímco vinařská oblast Čechy zůstává na stabilních 695 hektarech. Srdcem českého vinařství zůstává Mělník (109 ha). Na Moravě pak kralují Velké Bílovice (776 ha), Valtice (537 ha) a Mikulov (509 ha). Mezi další vinařské obce s plochou nad 300 hektarů patří Čejkovice, Novosedly, Dolní Dunajovice, Velké Pavlovice, Vrbovec a Sedlec.
V odrůdové skladbě si svou neotřesitelnou pozici drží Veltlínské zelené (1366 ha), Ryzlink rýnský (1266 ha) a Müller Thurgau (1162 ha). U modrých odrůd dominuje Frankovka (861 ha), Rulandské modré (690 ha) a Svatovavřinecké (613 ha). Právě inovace v odrůdové skladbě a příklon k udržitelnosti jsou podle odborníků z ÚKZÚZ cestou, jak udržet české vinařství konkurenceschopné i při menší celkové rozloze vinic.
zdroj: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Situační a výhledová zpráva réva vinná a víno
foto: HledamVino.cz, ÚKZÚZ
