Barva vína

Barva vína je věčným námětem diskuzí. Senzoricky rozeznáváme desítky a stovky odstínů. Diskutujeme o rubínové či granátové barvě červených vín, o zelenkavých či zlatých odstínech bílého vína. Lososová či barva koroptvího oka zaznívá u růžových vín. A když už se jakž takž zorientujeme, přichází na scénu vína oranžová. Náš vinařský zákon rozeznává tři základní kategorie.

Barva vína – základní kategorie

Bílé víno

Víno vyrobené z bílých hroznů révy vinné, případně z modrých hroznů bez nakvášení (klaret). Některé prameny připouštějí výrobu také z šedých, růžových nebo červených hroznů.

Nejčastější senzorická označení: vodová, slonovinová, lipový květ, bílé zlato, šedavá, zelenkavá, světle slámová, šedozelená, žlutozelená, slámová, citronová, žlutá, zlatá, jantarová, medová

Růžové víno

Víno z modrých hroznů vyrobené krátkým nakvášením. V některých případech je povoleno i smíchání bílých, modrých, případně i červených hroznů.

Nejčastější senzorická označení: šedorůžová, starorůžová, lososová, růžový grep, korálová, malinová, koroptví oko, cibulová slupka, meruňková, měděná

Červené víno

Víno vyrobené z modrých hroznů nakvášením nebo jejich zpracováním ve speciálních kvasících tancích za působení zvýšené teploty.

Nejčastější senzorická označení: cihlová, jahodová, třešňová, granátová, mahagonová, višňová, rubínová, povidlová, borůvková

Další barvy

Klaret je definován zákonem jako bílé víno. Vyrábí z modrých hroznů bez nakvášení. Do moštu se tak ze slupek neuvolní žádné barvivo a víno zůstává světlé a ovocné. Barva je stejná jako u bílých vín, maximálně s jemně naoranžovělými či narůžovělými tóny. V praxi (například při soutěžích) je klaret přiřazován většinou do stejné kategorie s víny růžovými.

Oranžové víno je produktem znovuobjevení původních výrobních metod, jejichž kořeny sahají až tisíce let do historie. Vyrábí se z bílých hroznů, kdy pomleté bobule, někdy i celé hrozny, spolu s moštem nakváší i několik týdnů až měsíců. Barva vína je pak temně žlutá, oranžová, či měděná. Nejznámějšími metodami jsou kachetinská a imeretská, prastaré gruzínské postupy výroby vín v nádobách kvevri / churi. Ovšem samotní Gruzínci označují taková vína jako jantarová.

Žluté víno je také jedním z používaných termínů. Naznačuje kategorii vín intenzivních žlutých tónů. Mohou sem patřit slámová a ledová vína, tokajská vína, rakouský ausbruch či suchá vin jaune z francouzské Jury. Setkat se můžeme i s označením zelené víno. Spíše než o barvu jde ale o označení mladých vín v Portugalsku (Vinho Verde). Pro svoji neprostupně temnou barvu se vžilo také označení černé víno pro Malbecy z apelace Cahors na jihozápadě Francie.

Raritou, novinkou a výstřelkem je pak modré víno. Zde už výrobci berou na pomoc barvivo, například antokyan (pigment z hroznové slupky) a indigo.

Barva hroznů a bobulí

Barva hroznů si zasluhuje také bližší prozkoumání. Odrůdy révy vinné povětšinou dělíme na bílé a modré. Dle renomovaných Julius Kühn-Institut či Organisation Internationale de la Vigne et du Vin (OIV) se však hrozny dělí dle barvy slupky bobulí hned do pěti kategorií:

• bílé / blanc
• šedé / gris
• černé /noir (u nás modré)
• růžové / rose
• červené / rouge

Bílé a černé/modré hrozny jsou celkem zřejmé a zabírají většinu z pohledu na odrůdy révy vinné. Šedé hrozny už tvoří daleko méně známou a početnou skupinu. Dle katalogu VIVC je aktuálně celosvětově evidováno 88 odrůd, určených většinou pro výrobu vína. Známější je snad jen jediná, Rulandské šedé.

To růžových odrůd je 853, ovšem hlavně jako stolní, pro přímou konzumaci hroznů. Původ je nejčastěji v balkánských a asijských zemích. Překvapivě zde najdeme ale i naše zástupce. V České republice je to například Pálava, na Slovensku Milia.

Poslední kategorií jsou červené odrůdy; těch je 1412, většinou opět pro přímou spotřebu. Z u nás vyšlechtěných sem patří nová odrůda Medea (Česká republika) nebo Hetera (Slovensko). Ovšem suverénně nejznámějším zástupcem kategorie červených odrůd je Gewuerztraminer, tedy Tramín červený.

foto: stocksnap.io