Víno máme nejraději ze všech alkoholických nápojů. Alespoň to udává nejnovější průzkum Vinařského fondu: Víno a český spotřebitel 2020. Na moravská a česká vína stále nedáme dopustit a za ta kvalitní si neváháme připlatit. Častěji víno pijí ženy a lidé výše postavení. Třetina spíše mladších ročníků uvádí, že ho pije více než dříve. A ve znalostech o víně jsme se za poslední roky zlepšili.
Bezmála tři čtvrtiny (73 %) dospělé populace konzumují víno, a to včetně úplných abstinentů. Víno je tak nejvyhledávanějším alkoholickými nápojem u nás. Druhé pivo, ať už příležitostně nebo pravidelně, popíjí „jen“ cca dvě třetiny (65 %) dospělých. Znamená to tedy, že víno má ze všech alkoholických nápojů mezi spotřebiteli stále nejméně odpůrců. V absolutních číslech, tedy v celkově vypitém množství či pravidelnosti spotřeby však pivo stále dominuje.
Jaroslav Machovec
„Průzkum nám ukázal, že čeští konzumenti vína jsou většinou vlastenci. Téměř tři pětiny preferují moravská a česká vína zejména kvůli jejich lepší chuti, podpoře domácí produkce, a hlavně kvalitě. To je pro nás důležitý a pozitivní poznatek, protože právě toho se snažíme dlouhodobě docílit. Češi se také orientují na kvalitní víno, a to až do té míry, že jsou ochotni si za kvalitu i připlatit. Toto je asi nejdůležitější výstup z průzkumu pro všechny naše vinaře,“ komentoval výsledky průzkumu Ing. Jaroslav Machovec, ředitel Vinařského fondu.
Víno máme nejraději, hlavně to bílé
Většina konzumentů má nejraději bílá vína (54 %), čtvrtina preferuje červená (25 %); jen 6 % dává přednost růžovým vínům a 15 % na barvě nezáleží. Oproti roku 2016, kdy proběhl předchozí průzkum, slábne preference červeného vína, a naopak pozvolna stoupá zájem o růžová vína. Z hlediska množství zbytkového cukru čeští spotřebitelé preferují zejména vína polosuchá (29 %) a polosladká (24 %), více než pětina preferuje suchá vína (22 %). Ve srovnání s rokem 2016 roste obliba suchých a polosuchých vín a mírně klesá zájem o polosladká či sladká vína.
Hlavním místem nákupu vína jsou pro českou populaci stále super a hypermarkety, kde jej nakupují dvě třetiny konzumentů. Polovina respondentů tento typ prodeje uvedla jako svůj vůbec nejčastější. Zvýšil se ale také podíl konzumentů, kteří nakupují ve vinotékách a přímo od vinařů. Vzrostl také podíl osob nakupujících víno na internetu, stále jde ovšem o spíše doplňkový nákupní kanál (využívá ho pouze 5 %).
Kde a jak víno nakupujeme?
Stejně jako v roce 2016 hraje u tuzemských konzumentů vína podstatnou roli při nákupu předchozí zkušenost s vínem, kvalita, doporučení a samozřejmě i cena. Poměrně překvapivě mají při nákupu vína méně podstatný vliv faktory jako např. ocenění nebo medaile a také typ uzávěru (korek, plast, šroubový atp.). Čeští konzumenti v průměru za víno utratí 404 Kč měsíčně (294 Kč za lahvová), což ve srovnání s rokem 2016 představuje mírný nárůst o 25 Kč.
Průzkum připravila renomovaná agentura FOCUS – Marketing & Social Research prostřednictvím obsáhlého dotazníkového šetření metodou CAPI. Šetření probíhalo v srpnu a září roku 2020, mezi více než 1200 respondenty z populace 18+. Pravidelné šetření postoje spotřebitelů k moravským a českým vínům zadává Vinařský fond již od roku 2006.
