Průzkum mezi tuzemskými vinaři: jak vnímají naše členství v EU?

U příležitosti 20. výročí vstupu České republiky do Evropské unie proběhl průzkum mezi tuzemskými vinaři a vinohradníky. Hlavním cílem bylo zjistit, jak vnímají naše členství v EU. Z výsledků mimo jiné vyplývá, že tři čtvrtiny vinařů pociťují protekcionismus na straně velkých vinařských zemí.

Evropské vinařství čelí v současné době celé řadě výzev. Potýká se s kontinuálním propadem spotřeby, souvisejícím se změnami spotřebitelského chování a dovozem ze třetích zemí. Klimatické změny dramaticky ovlivňují charakter vinic. Problematika oboru se navíc v posledním roce omezila pouze na úzce profilované téma spotřební daně na tichá vína. Svaz vinařů u příležitosti 20. výročí vstupu České republiky do Evropské unie udělal průzkum mezi tuzemskými vinaři a vinohradníky, aby zjistil, jak vnímají naše členství v EU.

„Vstup do Evropské unie výrazně ovlivnil domácí vinařství, potažmo celé zemědělství. Uvědomujeme si, že vzhledem ke komplexnosti tématu je potřeba řešit aktuální problematiku na celoevropské úrovni. Vnímá to tak většina vinařů a obdobným směrem uvažují i další oborové organizace,“ vysvětluje Martin Chlad, prezident Svazu vinařů České republiky.

Jeho slova potvrzují výsledky průzkumu mezi vinaři napříč Českou republikou. Z něj vyplývá, že ačkoliv dvě třetiny vinařů hodnotí členství v EU pozitivně, více než 90 % z nich zároveň pociťuje protekcionismus ze strany velkých vinařských zemí. Současně s tím se potýkají s neúměrným nárůstem byrokracie, sílícím tlakem na regulaci a dovozem nekvalitních vín ze zahraničí.

„Všechny vinařské subjekty fungují na jednotném evropském trhu. Proto považujeme společnou evropskou cestu za jediné smysluplné řešení, které zaručí rovné podmínky pro všechny vinaře, ale i pro všechny spotřebitele,“ říká Ondřej Beránek, prezident Vinařské unie.

V otázce potřeby řešit problémy na půdě EU se tak Svaz vinařů, Vinařská unie i Vinařská asociace zcela shodují.

Průzkum mezi tuzemskými vinaři a vinohradníky

Svaz vinařů uspořádal průzkum, kterého se zúčastnilo na dvě stovky tuzemských vinařských a vinohradnických subjektů. Jeho výsledky ukazují, že členství v EU vnímají pozitivně dvě třetiny dotázaných. Většina se ale zároveň shodne na tom, že Česká republika v tomto směru nebyla doteď schopna dostatečně hájit tuzemské zájmy na evropské úrovni. Patrné je to především u protekcionismu ze strany velkých vinařských zemí, který vnímá celých 94 % dotázaných.

Vinaři nejvíce oceňují přístup k novým technologiím, které jim vstup do EU přinesl. Potvrzují ho tři čtvrtiny dotázaných s tím, že 30 % z nich to výrazně pomohlo v podnikání. Za další pozitiva považují především zvýšení kvality vína a volný pohyb zboží. Výrazný vliv na podnikání má i sdílení zkušeností, což potvrzuje bezmála 94 % dotázaných. Téměř 29 % z nich zkušenosti sdílí nejen v rámci ČR, ale i ve světě.

Mezi největší výzvy, s nimiž se tuzemské vinařství potýká, patří především dovoz nekvalitního vína ze zahraničí, nárůst byrokracie a sílící tlak na regulaci a vyšší daňové zatížení. Neustále se měnící a předpisy a byrokracie s nimi spojená vyžadují stále více času a zdrojů, v nichž se čím dál obtížněji orientuje.

Mezi dotázanými vinaři zaznívá opakovaně také téma dotací, jejichž původním účelem měla být podpora pro zemědělce za péči o krajinu a produkci potravin. Vlivem nerovných podmínek ohledně jejich výše a čerpání se však dotace staly spíše nástrojem, který křiví trh. Dotační podmínky nejsou nastaveny ve všech zemích EU stejně a Česká republika si při vstupu do EU bohužel nebyla schopna vyjednat tak výhodné podmínky, jako mají větší vinařské země. Výsledkem je pak trh zaplavený nekvalitním vínem s cenou, které nejsou tuzemští vinaři schopni konkurovat.

Dotazník

Dotazník vyplnilo bezmála 200 vinařů a vinohradníků napříč Českou republikou. Více než 80 % z nich se věnuje pěstitelství i produkci, a to převážně té domácí (téměř 94 %). Většinu (bezmála 80 %) tvoří menší podnikatelé s ročním objemem produkce do 100 tisíc litrů.

foto: Svaz vinařů České republiky, Bohemia Sekt