Procházka časem nabídla dvacítku archivních vín… a vodu!

Po nějaké době proběhla v brněnské Moravské bance vín degustace pod názvem Procházka časem. Název je výstižný, protože při ochutnávce se vracíte do minulosti; některá vína byla starší víc než dvacet let. Pamětníci se dokonce rozpomněli, v jaké kondici byla tato vína na začátku a mohli porovnat, kam se za tu dobu posunula.
Degustace archivních vín „Procházka časem“ se konala 5. listopadu 2018. Tradičním místem byl vinný sklep Moravské banky vín na adrese Hlinky 106. Tradiční byla i doba zahájení, na kterou jsou návštěvníci, přátelé a milovníci vín zvyklí, a to v 18 hodin. Jak už zde bývá zvykem, dodržela se na startu tzv. akademická čtvrthodinka. Vše bylo dobře zorganizováno, za což patří dík především spolumajiteli Moravské banky vín, panu Stanislavovi Šidovi.
Ještě před samotnou degustací bylo možno všechna vína si prohlédnout a případně nafotit na stolku v zadních prostorách okolo krbu. Bylo zde připraveno také drobné občerstvení v podobě sýrů, uzenin, oliv a podobně. Samozřejmostí bylo nějaké to neutralizační sousto, tedy vhodné pečivo a voda.
Procházka časem zabrousila až dvacet let do minulosti
A nyní k vínům. Celkem bylo prezentováno 23 vín, včetně tzv. nultého vzorku na zavinění. Hlavního slova včetně prezentace samotných vín se ujal již zmiňovaný spolumajitel MBV pan Šida. A měl co nabídnout. Byla prezentována nejen naše vína, ale i zahraniční. Mezi zajímavé kousky ze zahraničí patřila chilská či argentinská vína, ale i vzorky ze Srbska a Slovinska. A co mě nejvíce zaujalo a chutnalo, bylo červené víno z Moldávie. K tomuto vínu se ještě vrátím.
Tentokrát jsem vína hodnotil trochu netradičním způsobem. Nikoliv body, jak to bývá na různých vinařských soutěžích a výstavách, ale známkami jako ve škole. Důvodem byl fakt, že takto uleželá vína se nedají hodnotit zcela objektivně. Vzhledem k stáří, které bylo u každého vína jiné, a také vzhledem ke kondici těchto vín. Jelikož byla některá vína již zlomená, tedy za zenitem, u klasického hodnocení by nedopadla vůbec dobře. Pořád byla ale pitelná a bylo velkým zážitkem ochutnávat vlastně už raritní a jinak nedostupné vzorky.
Na úvod ryzlinky
U starých vín je již mnohdy obtížné odhadnout potenciál, kam až mohou dospět. Skoro nepitelných bylo na akci několik, s čímž jsme ale počítali předem. Zato jedno víno bylo zcela nepitelné, hned na vylití, což byla bohužel škoda.
Prvních pět vín degustace bylo průměrných. Jako například Ryzlink rýnský ročníku 2008, jehož výrobcem je Vinařství Marcus ze Strachotína. Jednalo se o kabinetní polosladké víno s docela šťavnatou kyselinkou, ale bohužel bez většího těla. U mě Ryzlink dostal známku dobrou, tedy za 3.
Zato Sauvignon od Horta z Dobšic, ročník 2007, byl pro mě zajímavější. Měl vzhledem ke svému stáří pořád svěží kyselinku, ale také i delší dochuť. Na jazyku jsem cítil na konci jistou slanost, což dodalo Sauvignonu lehkou mineralitu. Víno dostalo ode mne chvalitebnou, tedy za 2.
Vysloveně špatná nebyla ani pověstná Bzenecká Lipka z Chateau Bzenec. Jednalo se o enologické cuvée odrůdy Ryzlink rýnský z původních klonů (75 %) a ze standardního vína v kategorii výběr z hroznů (25 %). Víno mělo pořád příjemný buket s delší dochutí, ale se slabší kyselinkou. V hodnocení dostalo za 3.
Červeným dominovala zahraniční vína
S přibývajícími vzorky vín šlo moje hodnocení nahoru. Na řadu totiž přišla zajímavá zahraniční červená vína. Například Modrý Pinot ročník 2006 ze Slovinska, s pěkným ovocným buketem a svěží kyselinkou. Za velkou pozornost stála také Frankovka 2006 ze Srbska od pana Děliče. Opět příjemný ovocný buket po třešních umocněný lehce animálními tóny, připomínající kůži z koňského sedla. V chuti příjemná kyselinka s delší dochutí. V hodnocení obě vína za 2.
Byla zde ale i mnohem slabší vína. Jako například Frankovka ročník 1999 z Bzence s docela příjemným byť lehounkým buketem po višních; zato v chuti dle mého názoru mdlé, nevýrazné až tvrdé. Za mě v hodnocení skoro nejhorší známka, tedy 4. Horší bylo už jen Svatovavřinecké, ročník 1995 z Arcibiskupských sklepů z Kroměříže. A to z toho prostého důvodu, že v lahvi byla pouze zabarvená voda!
Ano, skutečně a není to poprvé, co jsme na takovou lahev na Procházce časem natrefili. S odpuštěním pěkná zhovadilost, ale vinařství bylo v devadesátých letech tímto známé. Bohužel spousta zájemců o víno na to v té době doplatilo, protože místo vína našli v láhvi jen vodu.
To nejlepší na konec
Na závěr přišla dvě prvotřídní vína. Prvním takovým byl Ryzlink vlašský ročníku 1994, který byl na sudu po červeném víně. Pochází z Rakouska, kousek od Neziderského jezera, z vinařství Klein. Ve víně příjemný bohatý buket se svěží kyselinkou, v chuti s tóny po kávě. Právě ty dodal bílému vínu sud po červeném. Hodnotil jsem známkou 1-. Bohužel již nebylo k dispozici na zakoupení, stejně jako spousta dalších archivních vín.
Jen jedno jediné víno bylo pro mne v hodnocení lepším. A to z Moldávie a nemohl jsem hodnotit jinak, než za 1. Šlo o Pinot noir, ročník 2007 z oblasti Vartel. V buketu lehce ovocité tóny, v chuti stopy hořké čokolády. Bylo krásně zakulacené s delší dochutí. Byla ho plná pusa. Jednoduše krásné víno a ve velké kondici vzhledem k jeho stáří. Jasný tip k nákupu, ale bohužel nebylo již k prodeji.
Závěrem
Za mě povedená, dobře organizovaná degustace se zajímavým výkladem pana Šidy, který dokázal skvěle mluvit nejen o vínech, ale také i něco o jejich historii. Takže se do budoucna těším, že Moravská banka vín zase někdy uspořádá podobnou degustaci, která opět nadchne milovníky archivních vín.
[jaw_panel_box panel_title=“Procházka časem s Moravskou bankou vín“ message_style=“success“ ]kdy: 5. 11. 2018
kde: Vinný sklep Moravské banky vín, Brno
cena: 650 Kč
degustace: 23 vín
[/jaw_panel_box][jaw_clear]