Chianti má černého kohouta. Velkobílovičtí vinaři slípku

Chianti má černého kohouta. Velkobílovičtí vinaři slípku

Velkobílovičtí vinaři si před časem zvolili jako znak pro své sdružení červenožlutou slípku. A tento týden představili dvě kolekce cuvée s příznačným názvem Velká bílá Slípka a Velká červená Slípka. Jsou směsí nejtypičtějších místních odrůd a reprezentují terroir Velkých Bílovic i jedinečný styl konkrétních vinařů. Že by předvoj pro nové VOC?

Pro označení ochrannou známkou Velká červená Slípka byly vybrány odrůdy Frankovka, Zweigeltrebe a pro doplnění a doladění také Rulandské modré (do 30 %). Vína se známkou Velká bílá Slípka jsou pak cuvée odrůd Rulandské šedé a Chardonnay.

Důležité pro celkový výraz je ležení vína na dřevěných sudech. U bílého cuvée minimálně 6 a u červeného 12 měsíců. V měsíci květnu musí vína projít degustační komisí, kde dostanou (anebo nedostanou) možnost používat ochranné označení Velká červená nebo bílá Slípka. Po zatřídění vín, než můžou na trh, musí navíc ještě ležet půl roku v láhvi. Všechna cuvée jsou uváděna pod společnou etiketou s hlavním znakem Slípky.

Jak velkobílovičtí vinaři k slípce přišli

Velkobílovičtí vinaři logoZnak červenožluté slípky sdružil vinařské špičky z vinařské obce Velké Bílovice. Příběh velkobílovické „slípky“ je zakořeněn v hluboké minulosti. Odjakživa si sousedé z okolí místní dobírali za to, že jako jediní široko daleko mají slípku, a ne slépku či slepici. Stanislav Hrabal ze spolku Velkobílovických vinařů vysvětluje: „Přespolňáci nám říkali slípáci a my jim všelijak. A prali jsme se, když jsme byli malí kluci. A jeden kamarád ze třídy jim to pak vrátil, když pravil, že stejně máme lepší víno než oni. Vždyť i táta to doma říkával…“. Nyní je na padesát vinařů z největší vinařské obce sdruženo pod jedním znakem – slípkou, který představuje ztělesnění plodnosti, mateřské péče, starostlivosti a lidovosti.

zdroj: Velkobílovičtí vinaři, spolek

Ověřeno MonsterInsights