Budoucnost vinařství je celoevropské téma

Budoucnost vinařství je celoevropské téma. To dokládá aktuální zpráva asociace European Committee of Wine Companies (CEEV). Výzvy spojené s poklesem spotřeby, změnami spotřebitelského chování, klimatickými změnami či legislativními překážkami se neřeší jen u nás, ale jsou předmětem debat i v Evropské unii. Ta stojí za 64 % celosvětové produkce a je největším vývozcem i spotřebitelem vína na světě. Naplno si tak uvědomuje nutnost změn v přístupu i legislativě.

Vinařský sektor v rámci EU

CEEV před pár dny zveřejnila svůj manifest, který identifikuje největší výzvy, jimž evropské vinařství čelí. Se 3 miliony přímých pracovních míst, pozitivním fiskálním dopadem ve výši 52 miliard EUR a tržní hodnotou přesahující 100 miliard EUR patří vinařský sektor k základním kamenům hospodářství EU. Součástí zmíněného manifestu je seznam strategických priorit, na které je třeba se zaměřit, aby byl zajištěn integrovaný přístup k problematice, jenž tak přispěje k podpoře a udržitelnosti tohoto tradičního oboru. Patří mezi ně posílení Společné zemědělské politiky a jednotného trhu EU. Dále harmonizace tradic a inovací v právních předpisech, podpora udržitelnosti a odolnosti vůči klimatu. A také i zaměření na obchodní strategii a přijetí koordinované zdravotní politiky EU.

Budoucnost vinařství je celoevropské téma

Tématu budoucnosti domácího vinařství v realitě měnící se Evropy se 30. května 2024 věnoval i kulatý stůl v Poslanecké sněmovně. Účastníci diskutovali nejen výzvy, kterým vinařství čelí. Řeč přišla i na nezbytné reformní kroky a postavení vinařství nejen u nás, ale i v kontextu celé Evropy, jakožto největšího vinařského trhu na světě. Na setkání vystoupil Tomáš Dubský, místopředseda zemědělského výboru a Martin Chlad, prezident Svazu vinařů České republiky.

„Na nutnost řešit problémy tuzemského vinařství na půdě EU upozorňujeme dlouhodobě. Mezi naše domácí priority patří ochrana a přehlednost trhu, aktualizace dnes již nevyhovující legislativy či efektivní regulace a snížení administrativní zátěže. Ty vyžadují koordinovaný postup všech vinařských zemí. Jsme proto rádi, že se iniciativy chopily evropské vinařské organizace, které mají pro vyjednávání lepší pozici než jednotlivé národní svazy,“ uvedl Martin Chlad.

Tuzemské zájmy

Svaz vinařů již v únoru realizoval průzkum mezi tuzemskými vinaři a vinohradníky. Ten ukázal, že ačkoliv členství v EU vnímají pozitivně dvě třetiny dotázaných vinařů, většina se zároveň shodla, že Česká republika v tomto směru nebyla doteď schopna dostatečně hájit tuzemské zájmy na evropské úrovni. Tomu ostatně odpovídá i aktuální zkušenost Vinařské unie.

„S ohledem na blížící se volby do Evropského parlamentu jsem se jako prezident Vinařské unie obrátil na lídry vybraných politických stran s žádostí o vyjádření jejich postoje v otázce rovných podmínek pro vinařské subjekty působící na jednotném evropském trhu a celkově přístupu k řešení problémů našeho odvětví na půdě institucí EU. Bohužel většina dotázaných kandidátů naše dotazy ignorovala, což jen dokládá jejich nezájem o klíčová témata našeho sektoru i samotnou budoucnost odvětví v České republice. Ti, kteří se vyjádřili, se ale ve svých odpovědích jednoznačně shodli, že jsou pro rovné a stejné podmínky v rámci celé EU,“ popsal prezident Vinařské unie Ondřej Beránek.

Svaz vinařů, Vinařská unie a Vinařská asociace proto plánují v následujících týdnech zintenzivnit jednání s partnerskými evropskými organizacemi. „Společně s vybranými politiky chceme projednat a aplikovat námi připravené kroky a definovat pozici českého vinařského sektoru k připravovanému celoevropskému dialogu, jehož spuštění se očekává hned po jmenování nových členů Evropské komise,“ uzavírá Martin Chlad.

foto: Bohemia Sekt, Svaz vinařů České republiky