Rychlokurz: jak snadno a rychle poznat dobré víno?

Poznat dobré víno se může laikům zdát zcela nemožné. Vždyť existuje tolik vín, stylů, pojmů… kdo se v nich má vyznat. Pro mnohé zůstane víno španělskou vesnicí. Pokud se však budete držet následujících pěti bodů, snadno dobré víno poznáte.

Dobré víno může poznat každý

Nejde o to trefit odrůdu, orientaci vinice, rok sklizně či další bájné parametry vína. Chceme jen vědět, jestli víno, které hodláme právě pít, je kvalitní. Stačí se jen zaměřit na 5 základních parametrů vína a snadno odhalíme případné nedostatky. Vždy ale nejvíce záleží na našem subjektivním dojmu z vína. Víno by nás vždy mělo lákat k ochutnání a ne od něj odrazovat.

1) Barva vína

Barva vína je prvním vjemem, se kterým se v našem malém kurzu hodnocení setkáme. Má velmi zásadní roli při posuzování kvality. Bílé víno může ležet ve spektru od takřka bílé, přes světle slámovou, zelenkavou, zelenožlutou až po žlutou, zlatavou či, u starších vín, jantarovou barvu. Naopak zašedlé a nahnědlé tóny značí jasnou vadu vína.

Červená vína nabízejí světle rubínové, ohnivě červené, granátové, fialkové až cihlové tóny. Hnědá barva opět prozrazuje problém. Růžová vína poskytují asi nejpestřejší paletu odstínů. Od světlounce narůžovělých či béžových vín až po sytě meruňkové, lososové a třešňové tóny. A i zde hnědá rovná se nebezpečí.

2) Čistota vína

Kromě vhodné barvy vína bychom si měli na začátku všímat také jeho čistoty. Pokud je víno kalné, může být nestabilní a znehodnocené. Výjimkou jsou vína nefiltrovaná, přírodní, u nich je zákal přirozenou součástí a neměl by ovlivnit kvalitu vína.

Nečistoty mohou negativně ovlivnit i chuť vína. Příčinou zákalu bývají nejčastěji mikroorganismy tvořící produkty látkové přeměny, kvůli kterým mohou být původní látky ve víně úplně zničeny a chuť vína tím narušena. Kvalitní víno, s výjimkou nefiltrovaných, je na pohled čiré, zářivé a jiskrné a bez jakékoliv známky zakalení. Přípustná je snad mírná opalizace, která navíc mnohdy po chvilce ze sklenice zmizí.

3) Vůně vína

Vůně je dalším parametrem hodnocení, hned po barvě a čistotě. Spektrum vůní je široké, od ovocných a květinových, přes rostlinné a kořeněné až po karamelové, zemité, živočišné a kouřové. Nekvalitní víno se projeví nepříjemnými cizími pachy se štiplavým a dráždivým dozvukem. Ty jsou obvykle příznakem vysokého obsahu těkavých látek, které by v kvalitním a chutném víně neměly být v žádném případě přítomny. Objevují se tóny plísní, hniloby, chemikálií, kvašení, octu či síry.

Některá vína disponují aromaty, rozdělující milovníky vína na dvě skupiny. Někteří je vyhledávají, jiní zatracují. Jde o typický petrolej či benzín u vyzrálých Ryzlinků rýnských, o vůni kůže a koňského sedla u starších Rulandských modrých, o travnatost a kopřivovost u Sauvignonu a podobně. Zde už záleží na osobních preferencích.

4) Chuť vína

Chuť vína je v procesu výběru a hodnocení asi nejdůležitější částí. Chutě vín jsou velmi rozmanité a záleží více než jinde subjektivním vkusu každého. V každém případě by víno mělo nabádat k dalšímu a dalšímu ochutnání. To je vždy známkou kvality. Vína by měla být harmonická, vyvážená. Kyselinky, cukry, alkohol, taniny, minerály, nic by nemělo nějak výrazně převažovat.

Mladší bílá vína bývají svěžích a ovocná, třeba i s vyšší příjemnou kyselostí, která však osvěžuje. Starší bílá poskytují minerální až slané vjemy, máslové, karamelové a toustové nuance. Přestárlá vína často připomínají kompotovaný ananas, což není vysloveně vadou vína, ale někomu chutnat nemusí. Sladká vína bývají medová, s kandovaným ovocem, ale vždy by měla přiznat ovocný původ a obsahovat také kyseliny.

Růžová vína jsou podobná bílým, jen s větším důrazem na ovocnou složku. Červená vína vedle ovocnosti často evokují marmeládu a povidla, často až v připálené podobě. Nejdeme v nich někdy také tóny čokolády či kávy a díky dřevěným sudům i vanilku.

Pokud však obsahuje víno příliš velké množství železa či mědi, může se vyznačovat nepříjemnou kovově trpkou chutí. Požitek může narušit rovněž nadbytek kyseliny octové, která chuť vína poškozuje a zkyseluje. Přehnaný styk se dřevem může ve víně vyvolat až nepříjemnou drsnost a znecitlivění jazyka. Také větší množství síry se může velmi negativně projevit vedle aroma také v chuti vína.

5) Celkový dojem

Při výběru kvalitního a dobrého vína je nakonec rozhodující celkový subjektivní dojem. Víno musí lákat a bavit, musíme z něj mít dobrý pocit, jeho pití musí být příjemné. Jakékoliv rušivé elementy snižují jeho kvalitu a jsou příznakem vady vína.

Pokud víno vyvolává potřebu znovu k němu přivonět, znovu si jej prohlížet a hlavně ochutnávat, pak jsme narazili na kvalitní vzorek. Pokud si po dvojce vína řeknete, že jedna sedmička bude určitě málo, jistojistě jste narazili na kvalitní víno.