Degustační list je nedílnou součástí řízených ochutnávek. Organizátor by jej měl brát vždy jako důležitou součást akce a měl by mu věnovat náležitou pozornost. Vždyť účastníci zpravidla nepřišli jen tak posedět a popít, přišli si pro informace, chtějí se něco dozvědět a mnohdy si i odnést poznámky. Ty často rozhodují o případném dalším nákupu vína.

Takřka na všech řízených degustacích panuje tendence degustační list zaměňovat za objednávkový formulář. Osobně bych uvítal oddělení těchto dvou prvků. Ale samozřejmě zachování obojího; přehled je fajn a objednávat se musí. Proč tedy oddělovat? Už jen proto, že si do listu s přehledem jednotlivých vín zapisuji poznámky k degustovaným vzorkům (a chci si je odnést), kdežto objednávka se musí většinou odevzdat.

List by rozhodně neměl obsahovat chyby a překlepy, měl by poskytnout relevantní informace v přehledném podání. Množství informací vždy narazí na limity přehlednosti a velikosti papíru, ale i tak by zde několik věcí mělo být povinně. Plný název vína, jeho zatřídění, základní analytické hodnoty, objem lahve, cena za lahev i za karton, původ hroznů. Je dobré mít tyto informace na očích během hodnocení a zapisování. Naopak nemusí jít o zachycení detailní senzorické charakteristiky; i běžnému konzumentovi během úvah o nákupu dobře poslouží údaj o suchosti/sladkosti vína, samozřejmě o jeho ceně, velikosti lahve, u poučených třeba i název řady vín. Hodnocení si už udělá sám, případně vyslechne prezentujícího. Právě zde ale vzniká nejčastější chyba: nedostatek místa pro osobní poznámky.

Jakékoliv další informace jsou už ale nadbytečné. Respektive je vhodné umístit je třeba na rub degustačního listu. Tam může být povídání o vinařství, o vinotéce, příběhy jednotlivých vín, fotky lahví. Vynechal bych pak úplně různé návody a nabádání účastníků na bodová hodnocení vín. Jednak to zpravidla neumějí, není to pro ně srozumitelné a ani to vlastně nechtějí. Ostatně zkuste si ve sklepní vinotéce hodnotit čirost vína…

Precizně zpracovaný degustační list může mít pozitivní vliv na rozhodování o nákupu. Druhou stranou mince je neustálý boj o prostor. Pokud velké množství informací o víně může vést k jeho koupi, pak paradoxně kvanta dat zmenší prostor pro osobní poznámky, což způsobí přesně opačný efekt. Vyváženost je tedy na místě.

10 tipů, jak připravit neodolatelný degustační list

1. zvýšenou péči věnujte správným názvům vín a obecně pravopisu,
2. nezapomínejte uvádět podrobné analytické hodnoty k jednotlivým vínům a info o původu hroznů,
3. je vhodné uvést název degustace (degustovaného vinařství), jméno přednášejících a datum a místo konání,
4. cena za lahev, případně za karton, by měla být samozřejmostí,
5. použijte pěkný čitelný font a dostatečně velké písmo, případně barevný tisk; názvy vín by měly vždy dominovat,
6. dodržte pořadí degustovaných vín vzhledem k pořadí uvedenému v degustačním listu,
7. chcete-li, aby lidé odevzdávali objednávky na místě, udělejte objednávkový list raději odděleně,
8. uveďte u vín i jejich ocenění ze soutěží, napomůže to nákupu,
9. foto lahví, popis vinařství a podobně (třeba na rubu listu) může být podvědomě pozitivním faktorem, něčím kladným navíc,
10. hlavně: ponechejte u vín dostatek místa pro poznámky.